Test: Mazda CX-5 2.2 Skyactiv-D

Japonská automobilka Mazda konečně našla recept na jednoduché a zároveň pohodlné ovládání všech palubních systémů. Přístroje v kapličce za volantem jsou přehledné a dobře čitelné. Navigaci společně s audiosoustavou lze v námi testované vrcholné verzi ovládat pomocí joysticku, který je umístěn na středovém tunelu vedle řadící páky. Dobře je na tom CX-5 i s prostorností na předních sedadlech. Ty patří ve své třídě k lepšímu nadprůměru. Řidič navíc nalezne ideální pozici za volantem velmi snadno. Kožený volant je standardem od druhého stupně výbavy a skvěle padne do rukou. Na zadních sedadlech Mazda ztrácí na své úhlavní konkurenty zejména v podélném směru (problém si za sebe sednout můžou mít již 185 cm vysocí jedinci). Naopak s prostorem na šířku patří CX-5 k nejlepším ve třídě.

Zavazadelník pojme 503 litrů zavazadel, což je o 48 litrů více než u větší CX-7. Pravidelný tvar zaručuje dobrou využitelnost. Zároveň potěší i jeho šířka (mezi podběhy jsme naměřili 105 cm). Základní provedení má opěradla dělená ve dvou nestejně velkých dílech (60:40), od druhé výbavy jsou rozdělená na tři díly (40:20:40), přičemž je lze sklápět jedním pohybem (pouhým zatažením za páčku) čímž vznikne téměř rovná ložná plocha. Velmi praktickým řešením je možnost přichycení roletky na páté dveře a její automatické vyklopení po jejich otevření.

Pod kapotou CX-5 je možné mít dvojici nových pohonných jednotek. Přiznivcům dieselů je určen námi testovaný dvojitě přeplňovaný čtyřválec 2.2 Skyactiv-D/110 kW a milovníkům vůně benzínu atmosférický 2.0 Skyactiv-G/121 kW. Testovaný diesel od Mazdy sází na extrémně nízký kompresní poměr 14,0:1, díky menším tlakům může mít méně robustní konstrukci. Změnou prošel výfukový systém s dvojicí turbodmychadel. Diesel plní emisní normu Euro6, která bude platit od roku 2015. Díky nízké kompresi dva-dvojka hned po startu udržuje celkem vysoké volnoběžné otáčky, které urychlují prohřátí spalivoacích komor. Po deseti sekundách se vše vrací do normálu a palivo je díky prohřatí lépe spalované. Po studeném startu se dva-dvojka projevuje klasickým naftovým klepáním, které se občas ozývalo i po zahřátí při akceleraci. Samotný motor má dostatek síly od nějakých 1.300 ot./min., přísun výkonu je naprosto plynulý a nekončí ve středních otáčkách, jak je u dnešních turbodieselů běžné, ale hezky graduje do vysokých otáček. Omezovač zasahuje při 5.400 ot./min. Při devadesátikilometrové rychlosti jsme z otáčkoměru odečetli přibližně hodnotu 1.700 ot./min. 

A jak je na tom novinka se spotřebou paliva? V mezigeneračním porovnání měla podle tvrzení výrobce spotřeba paliva poklesnout o 20%. Náš dlouhodobý průměr po více než 600 ujetých kilometrech činil 6,7 l/100m (u dříve testovaného benzínového dvoulitru spojeném s automatem činila průměrná spotřeba 8,1 l/100 km). Je nutné však uznat, že vznětová CX-5 se pohybovala v náročnějších podmínkách sněhem zapadé Šumavy a dosáhnout udávané spotřeby 5,5 l/100 km se nedalo očekávat. Při reálných 100 km/h CX-5 s pohonem všech kol spálí pouhých 4,5 l/100 km, a to při zcela obvyklých 1.800 ot./min. při zařazené šestce. Dálniční tempo pak znamená 2.400 ot./min. a průměrnou spotřebu 6,8 l/100 km. Po městě se dá v praxi pohybovat mezi 6,5-7,5 l/100 km.

Základní verze CX-5 s dvoulitrem pod kapotou a šestirychlostní převodovkou je velmi hravá a ráda mění směr jízdy (pohotovostní hmotnost dosahuje pouhých 1.486 kg). Oproti tomu námi testovaná verze s pohonem všech kol AWD a dieselem pod kapotou je o celých 119 kg těžší, přičemž to nijak zásadně neovlivňuje její jízdní vlastnosti. Je pravda, že oproti lehké benzínové verzi musíte dieselovou CX-5 o malinko více nutit do zatáček, přesto mezi konkurenty stále patří po stránce jízdních vlastností k tomu nejlepšímu a nejobratnějšímu. Mazda CX-5 je obratná jako Mazda 3 sedan a při vysokých rychlostech stabilní jako Mazda 6. Karoserie potěší vysokou tuhostí a podvozek pevností a slušným odhlučněním. Na sedmnáctipalcových kolem tlumí podvozek většinu nerovností s přehledem. Řízení je citlivé, relativně strmé s optimálně naladěným odporem posilovače. Řazení manuální šestirychlostní převodovky funguje znamenitě, snad každého potěší krátké dráhy a přesný chod. K brzdám nelze mít připomínku, fungují naprosto odpovídajícím způsobem.

Mazda si vždy zakládala na výtečné ovladatelnosti svých aut a skvělém řízením, které vtáhne řidiče do děje. V případě dnes testovaného modelu CX-5 to díky technologickém balíčku Skyactive platí ještě o něco více. Mazda postavila kompaktní SUVéčko, které se  dostalo  ve své kategorii na samou špičku. Mazda CX-5 je tak lepším a univerzálnějším vozem než dosud neotřesitelný usedlejší Volkswagen Tiguan, domácí Škoda Yeti nebo populární Hyundai ix35. V létě loňského roku jsem chválit Range Rover Evoque, jak hezky projíždí zatáčky a je v běžném provozu použitelný. Mazda CX-5 na něj silně dotahuje a navíc je o něco hravější i levnější. Vznětovou CX-5 volte v případě delších cest, pro pojíždění po městě je mnohem vhodnější benzínový dvoulitr, který překvapí svou úsporností a servisní nenáročností.

(plusy)
povedený design karoserie
podvozek (čitelnost, ovladatelnost)
hravá, při přidání plynu ochotně až vehementně zatáčí
přesné řazení
příkladná ergonomie interiéru
zavazadelník (pravidelné tvary, jednoduché sklápění sedadel)
bohatá bezpečnostní výbava

(mínusy)
méně prostoru na zadních sedadlech (kratší sedáky)
malý výběr motorů
ztuha jdoucí řízení
horší tlumení krátkých nerovností u přední nápravy
stabilizační systém zasahuje dost brzo