Test: Nissan Qashqai 1.6 dCi 4x4 - všeuměl, co dává smysl

Přes dva miliony vyrobených Qashqaiů a letošní výtečné prodejní čísla jasně mluví o úspěšnosti zakladatele městských crossoverů. Za popularitou od počátku stojí velikost karoserie nepřesahující běžné kompaktní hatchbacky, vyšší posed usnadňující nastupování, dobrý výhled z vozu poskytující vyšší bezpečnost a přívětivý vzhled. Tento mix vlastností japonská automobilka dobře namíchala a zabalila do atraktivního kabátu s příjemnou cenovkou. Díky tomu se Qashqai na starém kontinentu skvěle prodává a navazuje na úspěchy svého kulatého předchůdce.

Nová generace se protáhla o téměř pět centimetrů na délku, přibrala dva centimetry na šířku a ubrala 1,5 centimetru na výšku. Současný Qashqai se narozdíl od první generace nevyrábí v prodlouženém sedmimístném provedení Qashqai+2, jelikož jeho roli převzala nová generace Nissanu X-Trailu.

Krasavec plným coulem jezdí dobře
Aktuální generace Nissanu Qashqai působí nejen moderněji, ale také robustněji a celkově hodnotněji než předchůdce. Qashqai sice přišel v testované verzi s pohonem předních kol o víceprvkovou zadní nápravu, na jízdních vlastnostech se to však negativně neprojevilo. Ba naopak, Qashqai je ve srovnání s předchůdcem po stránce jízdních vlastností výrazně lepší. Mezigeneračně lépe zvládá nerovnosti, přes rozmlácenou silnici letí s lehkostí a o nedostatcích komunikací informuje minimálně. K pohodovému charakteru vozu se hodí i řazení manuální šestirychlostní převodovky, ke kterému nelze mít závažnější výtku. S autem soucítí i stabilizace, která velmi brzo zasahuje a nedovoluje žádné nepatřičné kousky ani na suchém povrchu. Stabilizace však můžete lehce vypnout a rázem přeměnit vůz v čitelný a zábavný stroj, se kterým můžete balancovat na hraně.

Dražší při koupi, ale jezdí téměř na vzduch
Qashqai jsme již otestovali s benzínovou dvanáctistovkou DIG-T, která není sama o sobě vůbec špatným počinem. Pod kapotou Qashqaie se však trápí, zejména pak při dálniční jízdě. Po stránce výkonu je spojení dvanáctistovky s takto velkým automobilem hraniční. Za plného zatížení a snaze o svižnější jízdu letí spotřeba nahoru, stejně tak posádku začíná obtěžovat více hluku. Lepší volbou je tak nedávno zkoušená šestnáctistovka DIG-T s výkonem 120 kW, která je pro vůz plně dostačující a skvěle ladí s charakterem vozu. Dokonce ani spotřeba není problémem, když můžete jezdit dlouhodobě za příjemných 7,5 l/100 km. Třešničkou na dortu je pak nezávislé zavěšení zadních kol, zlepšující jízdní vlastnosti a větší palivová nádrž. Jediný problém představuje pořizovací cena, která je v případě šestnáctistovky o notných 75 tisíc korun vyšší než dvanáctistovky.

Vznětové agregáty zastupuje povedená šestnáctistovka dCi od Renaultu, kterou je možné mít ve dvou verzích. Základ tvoří 81 kW varianta dostupná výhradně s pohonem předních kol. U dnes testované a silnější  96 kW verze je možné volit pohon všech kol All mode 4x4. bonusem je pak stejně jako u vrcholného benzínu nezávislé zavěšení zadních kol Multilink a o deset litrů větší palivová nádrž (65 litrů).

Čtyřválec dCi disponuje maximem točivého momentu 320 Nm při 1 750 ot./ min. a celkově vozu poskytuje dostatečnou dynamiku. První kilometry za volantem přinášejí milé překvapení. Qashqai s dieselem pod kapotou se číperně proplétá Prahou a situace se nezhoršuje ani po nájezdu na dálnici. Prodleva turbodmychadla po stlačení plynového pedálu je větší než čekáte, ale slabší dynamiku pocítíte pouze v nízkých otáčkách, což je daň za zdvihový objem. Ve středních a vyšších otáčkách se čtyřválec doslova rozletí, s radostí se vytáčí a příjemně razantně táhne. Při dálniční sto-třicítce čtyřválec dCi točí 2 500 otáček za minutu a z nádrže odebírá necelých sedm litrů na sto kilometrů. Pokud snížíte rychlost na 90 km/h, motor si vystačí s pouhými 4,3 l/100 km. Po městě není problém jezdit sedm a mimo město se lze bez větší snahy dostat pod šest litrů. Jistá omezení přicházejí při zatížení, zejména v kopcích. To si čtyřválec říká o podřazení těsně pod dvěma tisíci otáček. Využívat řadicí páku budete daleko častěji než u předchůdce. Při zrychlování z devadesátky na dálniční limit je lepší podřadit a motor netrápit na nejvyšší převodový stupeň. Ideální spektrum využitelných otáček se pohybuje mezi 2 000 – 3 500 ot./min.

Lehčí terén zvládá na jedničku
Nissan použil osvědčený systém pohonu všech kol All Mode 4x4, u kterého si můžete pomocí přepínače volit jeden ze tří jízdních režimů. V základním módu jsou poháněna pouze přední kola, v režimu Auto se připojují v případě potřeby zadní kola díky elektromagneticky ovládané spojce. V režimu 4x4 Lock pak máte do 50 km/h stálý pohon všech kol vhodný pro jízdu na horších površích. Přestože světlá výška auta činí 180 milimetrů, průchodnost terénem není vůbec špatná a můžeme potvrdit, že Qashqai se ve stejných místech na motokrosové trati pohyboval jistěji, než například Dacia Duster či těžký Ford Ranger. Prvním limitem se v terénu stávají silniční pneumatiky. Obuté zimní Nokiany na zkoušeném voze si však vedly překvapivě dobře a dostaly nás do míst, kde se jiné terénnější vozy zapotí.

Podvozek je naladěný poměrně tuze, ale dokáže poskytnout solidní grip a komunikativnost. Testovaný Qashqai rád zatáčel a dokonce nás začal bavit, jelikož mu problém nedělá ani rychlá změna směru a na hraně se chová předvídatelně. V praxi se tak jedná o řidičský stroj a je z něj cítit stará dobrá škola. Nezávislé zavěšení zadních kol nejen prospívá jízdním vlastnostem na limitu, ale také přispívá k vyššímu cestovnímu komfortu. Podvozek lépe zvládá drobné nerovnosti a celkově je příjemnější.

Není nejlevnější, přesto je stále prodejním šlágrem
Nissan Qashqai s dieselem pod kapotou se hodí nejen pro rodinné výlety, ale také na delší cesty po dálnici. Díky povedenému dieselu dokáže letět s lehkostí i při plném zatížení a díky pohonu všech kol se nezalekne výletu do zasněžených hor či blátivé cesty k chalupě. Dříve testovaná dvanáctistovka vyhoví klidnějším řidičům s malým kilometrovým nájezdem, silnější šestnáctistovka uspokojí o něco náročnější řidiče, ale až dnes zkoušená verze s pohonem všech kol je nejuniverzálnější variantou, přičemž její jedinou nevýhodou je, že nelze kombinovat s automatickou převodovkou.

Plusy
+ pohon 4x4
+ podvozek
+ převodovka
+ skvěle přístupné úchyty ISOFIX
+ slušná prostornost
+ nízká spotřeba paliva
+ výbava

Mínusy
- aerodynamický hluk při vyšších rychlostech
- pohon všech kol není možné kombinovat s benzínovým motorem ani automatem