Test ojetiny: Volkswagen Caddy Life 1.9 TDI PD (rok 2009)

Letos Volkswagen uvedl na trh celou paletu nových užitkových modelů. Jedním z nich byl nový Caddy, který jsme si představili společně s novým Transporterem T6 v tomto článku. Následoval Caddy v offroadově vyhlížející verzi Alltrack a nakonec podrobný test limitované série Caddy Four Generation. Fakt, že nový Caddy nemusí být dostupný každému nás přivedl na myšlenku otestovat bazarový kousek, který je cenově dostupnější a zároveň dovede ještě dobře pošloužit.

Exteriér – Praktický již od prvního pohledu.
Vzhled testovaného vozu se designérům Volkswagenu vcelku povedl. Zepředu připomíná dražší a pohodlnější Touran, zezadu se však svým vzhledem blíží velkému Transporteru. Caddy Life zároveň dobře maskuje své rozměry a díky celkové kompaktnosti nevypadá jako nafouknutá bublina. To o většině jeho konkurentů rozhodně říct nemůžeme. Celkově nám podoba Caddyho přijde sympatická, a i když to není žádný velký fešák, jednoduchost a vyváženost celkového vzhledu podobná Transporteru bere za své.

Interiér – Nezdolný pracant.
I v kabině se konstruktéři s úkolem udělat z dodávky osobák popasovali vcelku obstojně. Jen vzadu si člověk připadá trochu jako v jeskyni, protože na přílišné polstrování bočních stěn prostě nezbylo. Neútulno a navíc ta ozvěna… Vpředu se však řidič a jeho spolujezdec cítí pouze jako v o něco větším Golfu, a i přesto, že je palubní deska poněkud hrubší a tvrdá, její zpracování je velice dobré a svým výrazem ani zdaleka nenavozuje dojem užitkového vozu. Příjemná jsou i sedadla, a to jak vpředu, tak vzadu. K jejich pozici se ale ještě dostaneme v kapitole Jízda.

Tip: vozy Volkswagen Caddy na prodej

Co nám v interiéru vadilo, je ostrý roh, který přivítá řidičovo pravé koleno, a loketní opěrka mezi předními sedadly. Je nesmyslně nízko a nedá se ani zvednout ani posunout. (Malá rada - do lepší pozice ji dostane 0,75 l PET láhev, která se vtěsná do úložného prostoru pod ní.)

Caddy Life je však o vnitřním prostoru a o praktických „vychytávkách“ vedoucích k jeho maximálnímu využití. Takže, jak je na tom? Sklopitelné zadní sedačky jednou rukou, skvělé šoupací dveře na bocích nebo zavazadlový prostor o objemu 750 litrů snad hovoří za vše. Pokud by vám ani toto nestačilo, tak je tu i obrovský úložný prostor nad hlavami předních cestujících nebo kapsy ve dveřích a v palubní desce velikosti XXL. Velmi slušné na stále ještě osobní vůz.

Motor – Lenoch k neutahání.
Testovaný model schovával pod kapotou nejslabší vznětový agregát o zdvihovém objemu 1896 ccm, všem známý pod označením 1.9 TDI. Výkon 55kW a maximální točivý moment 210 Nm opravdu nejsou oslňující hodnoty a časový údaj o zrychlení z 0-100 km/h za 17,7 vteřiny je spíše k breku.

Spotřeba však potěší a s Caddym, s jakožto relativně těžkým autem vážícím 1536 kg, není problém jezdit se spotřebou nafty okolo 5 litrů na 100 kilometrů. A to prosím i při větším zatížení nákladem. Platí zde tak otřepané rčení: „Nejede, ale aspoň nežere.“ A díky nižší náročnosti na mechanické části je tento agregát i velice spolehlivý.

Zpřevodování použité motorizace je však vyloženě městské a testovaného Caddyho nemilosrdně odsuzuje k provozu ve městě nebo v příměstských oblastech. Pouze pětistupňová převodovka a opravdu hodně nakrátko poskládaná pětka jednoduše odmítají delší cesty, a pokud se na nějakou skutečně musíte vydat, je bez legrace vhodné vzít si klapky na uši. Hranici 3000 ot./min. totiž na pátý převodový stupeň překročíte již při 120 km/h a delší cesta po dálnici je pro tento motor vyloženým trápením. Poněkud smutné pro věrného převozníka nákladu, jakým Caddy Life bez pochyby je.

Jízda – Náklad, prosím…
Posaďme se za volant a krátce si povězme něco o již avizované pozici sedadel. Za týden užívání vozu se nám totiž nepodařilo najít tu, ve které bychom se cítili pohodlně. Volant je sice nastavitelný v relativně širokém rozmezí, jenže pozice sedadel je jednoduše příliš vysoko na to, aby se zde posádka cítila jakkoliv lépe než průměrně. V očích řidiče navíc vázne i ergonomie, protože řadicí páka je o dobrých 10 centimetrů více vpředu, než jak by bylo ideální. O loketní opěrce jsme již mluvili. Vše tak nahrává tomu, že jezdění s Caddym nebude dvakrát záživné. No nic, vyrážíme.

Tuhá a citlivá spojka? Nečekané. A řazení?! Dokonale svou tuhostí koresponduje se spojkou, jeho dráhy jsou přesné, a přestože nejsou nejkratší, běhá řadicí páka mezi jednotlivými stupni s takovou elegancí, jakou by jí mohl závidět nejeden ze zástupců střední třídy. Tohle se ve Wolfsburgu skutečně povedlo a nic na tom nezměnil ani fakt, že měl testovaný vůz najeto již více než 160 tisíc kilometrů. Je proto obrovská škoda, že tyto skvělé vlastnosti zabíjí zcela nekomunikativní a opravdu dost nepřesné řízení, které je navíc i příliš jemné a jeho relativně strmý převod toho už tak moc nedožene.

I jízdní vlastnosti Caddyho Life jsou veskrze průměrné. Vůz je poměrně čitelný, a ačkoliv se do zatáček příliš nehrne, dokáže si v nich zachovat jistý nadhled a zejména díky příčnému stabilizátoru na zadní nápravě i poměrně dobrou směrovou stabilitu. Nelíbila se nám však náchylnost ke změně směru při bočním větru a ani chování podvozku na rozbitějších cestách. Zadní náprava vozu si totiž příliš nerozumí s kvalitou českých silnic a nerovnosti v zatáčkách tak dokážou prázdného Caddyho změnit z nezáludného pracanta na poměrně přetáčivého „zlobivce“.

Ani jízdnímu komfortu chování podvozku na českých silnicích dvakrát nepřidalo. Při dostatečném naložení zavazadelníku nákladem je vše v pořádku (až na občasný akustický hluk), ovšem jezdění s prázdným Caddym je jako tlouct prázdnou PET lahví o stůl. Neposedný Caddy drnčí a poskakuje přesně jako zmiňovaná láhev a navrch přidává i poměrně měkkou karoserii, která má tendenci ke kroucení.

Jízda s Caddym Life proto není žádným pozitivním překvapením a vůz pouze potvrzuje, že skloubení užitkového a osobního automobilu znamená jediné: Caddy jezdí jako dodávka, ale oproti ní nabídne jen část využitelného vnitřního prostoru. Volkswagen však tento boj nevzdává a aktuálně se mu při něm velice daří. Důkazem je třeba nový Volkswagen Caddy Four Generation, jehož test jsme vám před nedávnem přinesli.

Závěr – Není to osobák.
Předstírat, že přidané jméno Life udělalo z Caddyho osobní automobil určený zejména pro rodinu, není příliš na místě. Není to Touran a ani označení Life jej z něho nečiní! Stále je to spíše pocitvý dělník, který se hodí zejména k práci, což dokazuje i festovní zpracování interiéru nebo tvrdá palubní deska, kterou hned tak něco nepoškrábe. Rovněž komfort není bez zatíženého zavazadelníku příliš dobrý, a jste-li to právě vy, kdo vyšší rodinný vůz s velkým úložným prostorem hledá, musíte si položit otázku. Jak často zaplníte celý vůz s tolika úložnými prostory? A zaplníte jej vůbec? Protože pokud vaše odpověď zní: zřídka kdy, občas, párkrát do roka…, pak věřte, že Caddy Life není ten pravý parťák pro vás. Pokud je ale prostor stěžejním kritériém, přes který pro vás nejede vlak a často vozíte těžké nebo objemné věci, Caddy Life vám skvěle poslouží a jako bonus přidá pět sedadel a každodenní použitelnost běžného osobáku, o jaké se mnohým užitkovým vozům ani nesnilo.

Ceny se v současnosti pohybují nejčastěji mezi 100 až 200 tisíci Kč a nejčastějšími závadami, které je třeba brát na zřetel, jsou: závady na čepu u sklápěcích pátých dveří (proběhla svolávací akce – mělo by být vyměněno), hučení diferenciálů u verzí 4Motion, vadné palubní počítače uvádějící klamavé hodnoty a náchylnější převodovky u verzí 1.9 TDI PD.

Plusy
+ Vnitřní prostor
+ Množství úložných prostorů
+ Spotřeba paliva
+ Tuhé a přesné řazení
+ Výhled a velikost zpětných zrcátek
+ Výdechy ventilace pro zadní řadu sedadel

Mínusy
- Komfort jízdy bez zatížení
- Jízdní vlastnosti
- Nepřesné řízení
- Horší odhlučnění
- Pozice loketní opěrky

Vůz zapůjčil autobazar Auto ESA