Test: Polaris Slingshot - Továrna na zábavu

Jistě vám neuniklo, že se nejedná o příliš praktické auto (budeme-li se dívat z pohledu zákona, pak se nejedná ani o příliš praktickou motorku) a to ani vzhledem k faktu, že je tento stroj téměř dva metry šiřoký. Zavazadlový prostor tvoří pouhá kapsa před spolujezdcem a dvě větší přihrádky za sedadly, které se dají zamknout. Jen při sklápění opěradel (abyste se k přihrádkám dostali) dejte dobrý pozor. V opačném případě vás totiž sedadlo udeří do hlavy silou středně vzrostlého muže a věřte nám, že na tento zážitek dobrých pár minut rozhodně nezapomenete.

Polaris Slingshot se tváří jako zmenšený transformer, který si do světa lidí dorazil vyřídit pár nevyřízených účtů. Tento dojem se nezmění ani po usednutí za volant. Palubní deska (dá-li se jí tak říkat) je tvořena několika jednoduchými a ryze praktickými tlačítky a centrálním displejem s úhlopříčkou 4,3‘‘. Navzdory svému útlému rozměru ale displej překvapí výbornou čitelností a skvělou grafikou. Přístrojový štít je zase velice podobný těm, jaký známe již předchozích produktů Polarisu. Nic složitého, vše maximálně funkční a přehledné.

Kokpit je čistě závodnický. Sedadla jsou snad přímo na zemi, za což mluví i fakt, že holou rukou dosáhnete z běžného sedu na zem. Jejich tvar je výborný a skvěle drží tělo ve všech situacích. Jen gumovo-měkčené materiály jsou poněkud drsné (kvůli umývání vapkou), ale to vám po pár metrech vůbec nepřijde. Ideální řidičská pozice však není díky pouze výškovému nastavení volantu samozřejmostí. Větší postavy nemohou mít problém, protože se sedadlo vypíná ve zcela ideální pozici. Jenže lidé malého vzrůstu a zvláště jedinci s o něco kratšíma nohama by mohli v tomto ohledu lehce strádat. Buď budou mít volant o něco blíž, nebo pedály o něco dál. Kdo by však čekal, že podobné vozítko bude bez jediného kompromisu..? Tolik k omáčce - Jedeme!

Startování tříkolky probíhá pomocí otočení klíčku do první polohy a následného zmáčknutí magického rudého tlačítka uprostřed palubního štítu. Po nastartování se ozve hluboký baryton 2.4 litrového atmosferického čtyřválce, který svým zvukovým projevem podobným hřmotné bouřce nepopře svou americkou příslušnost. Zvuková kulisa je o to silnější, že výfuková soustava vychází přímo za pravým předním kolem a jako posádka si tak užijete každičký tón vycházející z atmosférického srdce. Praskání, dunění, pískání. Vše tam je a vše podtrhuje kýžený zážitek z jízdy.

Řízení Slingshotu je až překvapivě jemné a co nás mrzí je fakt, že neposkytuje tolik zpětné vazby, kolik bychom od kol u podobného stroje očekávali. Je ale poměrně přesné a díky pozici „zadnice“ pár milimetrů nad zemí vás tříkolka bezpečně vtáhne do děje. Spojka je krásně čitelná a brzdy, ačkoliv jim chybí posilovač (no vlastně nechybí – byl by na škodu) jsou příkladně dávkovatelné. Jestli jsme však něčím byli doslova unešeni, pak je to blesková odezva atmosférického motoru na plynový pedál. Máte pocit, že jste se snad ještě nedotkli pedálu a Slingshot již letí vpřed. A letí skutečně obstojně. Údaj o zrychlení z 0-100 km/h za 6,5 vteřiny říká své, jenomže v otevřeném kokpitu bez dveří, prakticky bez čelního skla a s motorem, do kterého snad kopete nohama, protože je neskutečně blízko, to je úplně jiný zážitek!

I celkové jízdní vlastnosti jsou neméně zajímavé a charakterizovali bychom je větou našeho šéfredaktora: „Ty to není možný, jak to drží!“. A skutečně. Pokud je před vámi suchá silnice a vy Polaris nasměřujete do zatáčky opravdu nesmyslnou rychlostí (pro běžná sportovní auta), nestíháte se divit. Přední kola, jako by snad byla přilepená a to samé (na druhou!!) platí pro to zadní, které má na výjezdu ze zatáčky k tomu všemu za úkol přenášet všech 173 koní výkonu.

Situace se změní v momentě, kdy zaprší, a vy máte za úkol popasovat se s přenesením výkonu jedním kolem na mokrou silnici. Pláštěnky a jde se na věc! Teprve teď Polaris předvádí, jak je skvělý. Trakce na mokré silnici logicky nemůže být nejlepší a každou zatáčku opouštíte v powerslidu. Narovinu proto říkáme, že s tak příkladnou čitelností, s jakou Slingshot vystupuje při jízdě bokem, s tou se u běžných čtyřkolových aut nikdy nesetkáte a že se opravdu smějete jako blázen, vám dojde až na nejbližší křižovatce, kde se ustálí vítr způsobený krajně nepředpisovou jízdou (mimochodem do 70 km/h do interiéru s použitým středně vysokým sklem moc nefouká).

Než jsme zábavnou tříkolku vrátili, asfalt středočeských silnic oschl a my měli konečně možnost vyzkoušet, jakou porci zábavy dokáže Slingshot přinášet v zatáčkách při polechtání plynového pedálu. Jízdní pocit bychom přirovnali surfování či carvingovému lyžování s tím rozdílem, že "letíte" po silnici. Trakce na suchu a držení tříkolky v zatáčkách je dech beroucí. Abnormálně široký rozchod předních kol dělá své. Rozjezdy i na suchém asfaltu mohou být velmi efektivní a můžete si je užívat. Dávkování pomocí špičkově nastaveného plynu je jednoduché a kontrola prokluzu zadního kola je hračkou. Tříkolka při plné akceleraci dokáže nechat za sebou černou čáru na asfaltu, přičemž sebou šije jako neposlušné dítě. Vše je doprovázeno zvukem benzínového čtyřválce, který máte jakoby na klíně.

Video: Polaris Slingshot v okolí Prahy a na vodě >>

Polaris Slingshot dokázal zaujmout pozornost každého, kdo s ním přišel do styku. Chodci se otáčeli, z tramvaje se vykláněli cestující, babičky nám mávaly a řidiči aut si tříkolku prohlíželi ze všech stran. Ještě žádný testovaný stroj nebyl takovým magnetem na lidi. Chcete-li být středem pozornosti nebo si jen chcete užívat za jeho volantem, utíkejte si pro Slingshot. Řídit ho můžeme s klasickým řidičákem skupiny B a při jeho řízení nemusíte použivat ani helmu. A nejlepší je, že vpředu není registrační značka. Za zhruba 800 tisíc korun neznáme nic podobného, co by na sebe přitahovalo tolik pozornosti a poskytovalo tolik bezprostřední radosti z řízení.