Test ojetiny: Fiat Linea - když na motoru záleží
Sedany u nás nemají zrovna na růžích ustláno a právě to je jistě jeden z hlavních důvodů, pro se model Linea na českém trhu výrazněji neprosadil. Tím druhým bude nevalná pověst značky.
Předchůdce současného Tipa se vyráběl od roku 2007. V Evropě jej v roce 2015 nahradil model Tipo, v Brazílii se vyrábí nadále pod názvem Grand Siena. Na rozdíl od svého nástupce Tipa se Linea dostal do výroby pouze v jediné karosářské variantě, což je její velký handicap. K dispozici je tak pouze sedan, zájemci o praktičtější kombi mají v případě tohoto modelu smůlu.
Linea se řadí k malým sedanům, mezi nimiž zaujme líbivými tvary. Používá podvozek oblíbeného modelu Grande Punto, má jej ale zcela odlišně naladěný, takže disponuje rozdílnými jízdními vlastnostmi. Stejně jako další malé sedany nabídne solidní prostor pro posádku, interiér je však trochu užší. Výsledkem je dostatek místa pro čtveřici cestujících, ale pokud by se na zadní sedadlo měla vtěsnat trojice dospělých, situace by už tak slavná ani z daleka nebyl.
Dobrou zprávou je, že na pohled jednoduchá sedadla jsou opravdu příjemná a tak si v nich najde pohodlí snad každý. Potěší i pohledná palubní deska z nečekaně kvalitního plastu. Mimochodem palubní deska Fiatu Linea vychází z palubní desky modelu Grande Punto, její vrchní část je však zcela odlišná. Stejně tak volant s výrazně tvarovaným věncem má původ ve zmiňovaném hatchbacku. Celkově interiér působí velice dobře a příjemně.
Nic na tom nemění ani vyšší posez, který ale ocení starší motoristé, jimž usnadní výstup a nástup do vozidla. Všichni pak budou jistě hovořit pochvalně o objemu zavazadelníku, jehož 500 litrů uspokojí i náročnější řidiče. Nevýhodu však představuje otevírání víka zavazadlového prostoru, které odjistíte z interiéru či dálkově tlačítkem na klíčku. Jenže víko není jak uchopit a při strkání prstů mezi něj a nárazník se jisto jistě ušpiníte.
Samotnou jízdu zásadním způsobem ovlivňuje měkké nastavení podvozku. V zatáčkách počítejte se značným náklonem karoserie a citelnou nedotáčivostí. Dalším negativem je přeposilované řízení. Mezi jízdní minusy patří i zvýšená hladina aerodynamického hluku i hluk ve vyšších rychlostech od podvozku při přejezdu nerovností. Po stránce jízdních vlastností Fiat Linea zkrátka neoslní.
Linea není na trhu tak početně zastoupena, jako třeba Grande Punto. Na trhu je k mání vždy jen pár kusů, takže s hledáním ojetého automobilu můžete mít problémy a samotný výběr snadno zabere více času. Nejčastěji se objevuje se základním atmosférickým motorem 1.4i/57 kW. Jeho 77 koní výkonu ale bude vyhovovat spíše klidnějším motoristům nebo těm, co nejezdí s více naloženým vozem. Náročnější mohou sáhnout po přeplňované čtrnáctistovce 1.4 T-Jet, která pracuje s výkonem 88 kW. Rovných 120 koní pod kapotou je sakra znát. V některých jízdních situacích se ale s tímto motorem můžete snadno dostat doslova na limit podvozku – což ostatně vzhledem k jeho naladění asi ani nemůže překvapit. Navíc proti základnímu agregátu musíte počítat s vyšší spotřebou Naturalu 95.
Od počátku výroby byl k dispozici i velice úsporný turbodiesel 1.3 Multijet s výkonem 66 kW. Tento maloobjemový naftový motor se ale celkově značně opotřebovává, což vede k častým technickým problémům a proto není vůbec rozumné pořizovat jakékoli vozidlo, které jej má pod kapotou (montoval se do fiatů i opelů, kde nese označení 1.3 CDTi). V roce 2009 se v Linee objevil nový turbodiesel 1.6 Multijet, pracující s výkonem 77 kW. Ten představuje mnohem lepší volbu, a to i díky výkonu 105 koní, tedy o 15 koní větším než nabídla naftová třináctistovka.
„Ke slabinám Fiatu Linea patří třeba občasné povrzávání v interiéru při přejezdu nerovností. Pozor si dejte na zatékání vody do zavazadelníku nebo vůle na přední nápravě,“ nabádá Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Setkat se lze i s nefunkčním naklápěním jednoho či obou potkávacích světlometů nebo třeba s problémy s centrálním zamykáním. Zkrátka elektronika zde umí zazlobit a to i na jiných místech.
U turbodieselu 1.3 Multijet pozor na úniky oleje, stav turba i vstřikovačů. Někdy odejde váha vzduchu. Pozor také na stav dvouhmotového setrvačníku, což platí i pro přeplňovaný benzinový motor 1.4 T-Jet, kde je taktéž použit. Naftová třínáctistovka se rychleji opotřebovává a pokud dával předchozí majitel vozidlu, jak se říká, za uši, může představovat nenasytnou kasičku. Známé jsou i případy prasklého těsnění pod hlavou. Takže pokud zatoužíte zrovna po této pohonné jednotce, buďte při výběru vozidla velice opatrní.
„Při hledání toho pravého automobilu věnujte zvýšenou pozornost funkčnosti posilovače řízení. Jde o poruchovou část tohoto modelu a oprava obvykle nepatří k nejlevnějším,“ varuje zástupce AAA AUTO. Setkat se lze také se zvlněnými brzdovými kotouči, což snadno odhalíte při zkušební jízdě. Překvapit by vás nemělo ani praskání žárovek v potkávacích světlometech.