Riziko nehod v teplých dnech roste, jak přežít cestu na dovolenou?

Kromě vlastní bezpečnosti by řidiči měli myslet také na to, že v létě se na silnicích pohybuje mnohem větší počet cyklistů a chodců, včetně dětí, i motocyklistů, tedy těch nejzranitelnějších skupin účastníků silničního provozu.

„V období od ledna do května zemřelo na našich silnicích 173 lidí a dalších 563 jich bylo těžce zraněno. Počet usmrcených je o tři nižší než ve stejném období loňského roku, bilance fatálních nehod za prvních pět měsíců je ale téměř o čtvrtinu vyšší, než byl předpoklad Strategie BESIP, která si klade za cíl postupně snižovat počty úmrtí a těžkých zranění na silnicích. Právě nadcházející letní prázdniny jsou rizikovým obdobím roku, během kterého je dle dlouhodobých statistik usmrcena a těžce zraněna pětina všech obětí dopravních nehod,“ varuje vedoucí oddělení BESIP Ministerstva dopravy Tomáš Neřold. 

Únava jako hlavní riziko dlouhých letních cest

Za loňský rok došlo na našich silnicích k 1 044 nehodám v důsledku únavy, usnutí řidiče či náhlé fyzické indispozice. Při těchto nehodách došlo k 15 úmrtím, 34 těžkým zraněním a 669 lehkým zraněním. Během loňského července a srpna řidiči z těchto příčin způsobili 221 nehod, při kterých 2 lidé zemřeli, 8 jich bylo těžce zraněno a dalších 143 bylo zraněno lehce. Nejčastěji na řidiče přichází únava mezi 1. a 3. hodinou ranní, méně známým faktem je, že kritickým časem je také odpoledne mezi 14. a 16. hodinou, nejkritičtější je potom poslední pětina trasy, kdy řidiči ztratí přirozenou ostražitost. Při dopravních nehodách způsobených únavou dochází velmi často ke značné ztrátě kontroly, která způsobí neúmyslnou změnu směru jízdy vozidla a k absenci brzdné reakce. 

Kdy je vhodné okamžitě zastavit

Cítíte-li bolest v zádech, strnulost, bolení nohou, pálení očí, zavírání očí nebo bolení hlavy, či dokonce mžikové vysazení - mikrospánek, pak už je skoro pozdě. Zastavte okamžitě na nejbližším odpočívadle a zacvičte si, v noci se pokuste si alespoň na krátkou dobu zdřímnout. Přestávky v jízdě je vhodné udělat vždy po zhruba dvou hodinách, nejdéle rozhodně po 3,5 hodinách řízení. Spolujezdec by měl být oporou řidiče, rozhodně by neměl cestu prospat. Měl by pomoci s kontrolou cesty v navigaci, vyhledáváním odpočívadel, starostí o děti či zvířata apod. 

Udržujte bezpečnou vzdálenost od vozidel před vámi

Bezpečný odstup od vozidel před vámi dává prostor zareagovat na nečekané situace. Mnoho rizikových situací tak můžete v pořádku zvládnout, ale musíte na to mít dostatek času, potažmo prostoru. Odstup se kvůli různým rychlostem neměří v metrech, ale právě v čase.
Jak na to? Sledujte, kdy vozidlo před vámi mine nějaký pevný bod (například značku, patník, strom apod.) a za jak dlouho k němu dojedete vy. Musí to být alespoň 2 vteřiny. To je optimální čas, který potřebujete, abyste stihli zareagovat včas na nenadálou situaci a včas zastavit či zpomalit. Orientovat se můžete i podle toho, že směrové sloupky (neboli patníky) jsou od sebe na rovném úseku silnice nebo dálnice vzdálené 50 m. To je bezpečný odstup při rychlosti přibližně 90 km/h. 

Nepozornost za volantem jako další riziko dlouhých cest

Řidiči, obzvláště při delších jízdách, po určité době ztrácí ostražitost a nevěnují řízení plnou pozornost. Během loňského roku zemřelo na našich silnicích 59 osob, 196 jich bylo těžce zraněno a dalších 2 931 jich bylo zraněno lehce, z toho důvodu, že se řidič plně nevěnoval řízení. Za období loňského července a srpna došlo z důvodu nepozornosti za volantem k 2 981 nehodám, při kterých 4 osoby zemřely, 40 jich bylo těžce zraněno a dalších 655 bylo zraněno lehce. Během dvouletého období dotčeného protipandemickými opatřeními došlo k dílčímu poklesu těchto nehod a v roce 2022 jen k mírnému navýšení nehod. Počet nehod však ukazuje, že řidiči riziko spojené s nevěnováním řízení stále dostatečně nevnímají. Při cestách autem je opravdu základním předpokladem pro bezpečné dojetí do cíle plné věnování se řízení.