I za silné vichřice se dá jet bezpečně, podmínkou je dodržování několika zásad

Při jízdě za rozměrným vozidlem (kamionem či autobusem) je třeba pamatovat na extrémní víření vzduchu v jeho blízkosti, což pocítí šoféři především lehčích osobních či dodávkových vozidel. Je proto dobré zvětšit od takového vozu odstup.

Pokud se rozhodneme předjíždět, vždy je třeba počítat s prudkými změnami proudění vzduchu, které dovedou s předjíždějícím vozidlem pořádně zacvičit. Zvláště nebezpečný je silný vítr vanoucí zprava. Řidič jeho působení koriguje lehkým natáčením volantu doprava. Jakmile se ale při předjíždění dostane do zákrytu velkého předjížděného vozu, působení větru rázem ustane. V daném okamžiku je třeba se připravit na nutnost narovnat volant do přímého směru. Jakmile se ovšem předjíždějící vůz dostane ze zákrytu, do jeho boku se rázem opět opře silný vítr, v daném okamžiku je nutné bleskově začít korigovat jeho působení lehkým natočením volantu doprava. Předjíždění v místech, kde je mezi vozidly malý boční odstup, je proto dobré za silného větru pečlivě zvážit. Navíc pokud je vozovka mokrá či dokonce namrzlá.

Před vjetím na most je třeba se připravit na extrémní působení silného větru. Rozhodně je dobré snížit rychlost jízdy, uvědomit si, ze které strany bude vítr působit a tak se připravit na korekci jeho působení lehkým natočením volantu proti jeho směru. Velké problémy se stabilitou mohou mít především rozměrná vozidla, jako jsou kamiony či autobusy, na pozoru by se měli mít i řidiči rozměrnějších dodávkových vozidel. A na zhoršenou stabilitu rozměrných vozidel by měli pamatovat i šoféři menších osobních vozů, především při předjíždění či míjení se s protijedoucím velkým vozidlem.

Vichřice s lehkostí odnese řadu nedostatečně upevněných předmětů, poláme větve stromů, škody utrpí i nejedna střecha. Tyto uvolněné artefakty se pak mohou neočekávaně objevit přímo v jízdní dráze jedoucích automobilů. Proto je třeba více než kdy jindy dbát na zásadu, že jet můžeme jen takovou rychlostí, abychom zastavili na vzdálenosti, na kterou máme rozhled. Extrémní opatrnost je na místě především za mokra, na namrzlé silnici či za snížené viditelnosti.

Za silného větru můžeme snadno narazit na úseky, kde se doprava zastavila úplně – z důvodu nehody, neprůjezdné komunikace z důvodu napadaných větví či dokonce vyvrácených stromů atp. Abychom se v maximální možné míře těmto úsekům vyhnuli, vyplatí se používat kvalitní dynamickou navigační aplikaci. S dostatečným předstihem upozorní, že to na trase před námi vázne, případně zde stojí doprava. A současně nabídne náhradní objízdnou trasu. Ostatní šoféři by rozhodně měli sledovat rozhlasové dopravní zpravodajství.

Přes veškerou prevenci můžeme na trase uvíznout. S tím je zkrátka třeba počítat. Proto by měl neustále být v nádrži dostatek paliva. Nečekat, až se rozsvítí tzv. hladové oko. Pokud někde budeme postávat, určitě oceníme, budeme-li mít s sebou něco drobného k zakousnutí i k napití. V zavazadlovém prostoru by mohla být po celé zimní období (zvláště vydáváme-li se na delší cesty, navíc třeba s malými dětmi), deka. Zahřeje, stojíme-li v koloně či jen pomaličku popojíždíme.

A začíná-li váznout provoz na dálnici či dokonce je jasné, že bude třeba zastavit vozidlo, vždy je třeba pamatovat na vytvoření záchranářské uličky určené k průjezdu sanitních, policejních a hasičských vozidel.

Dostaneme-li se přes veškerou snahu do dopravní zácpy, chce to zachovat klidnou hlavu. Hrubost a agresivita dopravní komplikaci nevyřeší, naopak mohou vyvolat adekvátní odezvu ze strany ostatních motorizovaných kolegů…