8 z 10 lidí se na silnicích obává ostatních řidičů odhalil průzkum

Čeští řidiči si příliš nepřipouštějí možnost vlastní chyby, zato jsou velmi nedůvěřiví vůči ostatním účastníkům silničního provozu. 80 % lidí v obsáhlém průzkumu zaměřeném na bezpečnost na silnicích, který provedla společnost Kia Czech, uvedlo, že na silnici mají strach především z ostatních řidičů. Naopak vlastní řidičské chyby se obává pouze 12 % řidičů, především těch mladších či s menším počtem ujetých kilometrů. Za nejrizikovější chování považují lidé vybržďování, agresivní jízdu a řízení pod vlivem omamných a návykových látek. Za velmi rizikové tyto činnosti považují 4 z 10 oslovených.

Tolerantní jsou naopak k výraznému překračování povolené rychlosti (o 20 km/h ve městě a o 30 km/h mimo město) či vůči nedodržování dostatečných rozestupů mezi vozidly. Rychlou jízdu považuje za velmi nebezpečnou jen 5 % dotazovaných, nedostatečné rozestupy potom 11 % respondentů. „Uvolněný vztah lidí k těmto pravidlům se projevuje i v tom, že je nejčastěji sami porušují. Pětina lidí přiznala výrazné překračování povolené rychlosti a podobný počet také nedodržování bezpečných rozestupů mezi vozidly,“ říká Kateřina Vaňková, tisková mluvčí společnosti Kia Czech. Zároveň dodává, že výrazné překračování rychlosti je doménou mladších řidičů, přiznala se k němu třetina lidí do 35 let. Rychlá jízda či nepřizpůsobení rychlosti situaci na vozovce přitom podle policejních statistik dlouhodobě patří mezi hlavní příčiny tragických dopravních nehod.

Zkušenosti s dopravní nehodou v průzkumu uvedlo 7 z 10 respondentů. 37 % z nich přiznalo vlastní chybu, polovina uvedla, že šlo o chybu druhého účastníka nehody a 13 % uvedlo, že viník nebyl jednoznačný. Téměř dvě třetiny řidičů, kteří mají zkušenosti s dopravní nehodou, uvedly jako její důvod nepozornost a nevěnování se řízení. Rychlou jízdu a nepřizpůsobení rychlosti situaci na silnici uvedlo 29 % lidí. „V průzkumu jsme se zároveň ptali, kolik kilometrů už respondenti odřídili. Zajímavé je, že méně zkušení řidiči častěji než ostatní havarovali kvůli rychlé jízdě nebo nepřizpůsobení rychlosti situaci vozovky,“ říká Kateřina Vaňková s tím, že řidiči s celkovým nájezdem do 150 tisíc kilometrů uváděli rychlou jízdu jako příčinu nehody v polovině případů, nepozornost potom v 45 % případů.

Záchranářskou uličku umí na čtyřproudé silnici vytvořit 80 % oslovených, na šestiproudé 57 %

Lidé měli v průzkumu také uvést, jakým způsobem se správně zachovat při dojíždění kolony na čtyřproudé a šestiproudé silnici. 80 % dotázaných správně uvedlo, že by se na čtyřproudé silnici měli automaticky řadit ke kraji vozovky, 10 % uvedlo, že je vhodné se řadit doleva a nechávat volnou pravou stranu vozovky a desetina se neřadí nikam, ale nechává si před sebou manévrovací prostor.

Na šestiproudé silnici už si byli lidé méně jistí. Správnou variantu řazení ke krajům vozovky a ve středním pruhu doprava uvedlo 57 % z nich. „Svoji roli zde může hrát fakt, že pravidla pro tvorbu záchranářské uličky na šestiproudé silnici se před několika lety měnila. Někteří řidiči tak můžou mít zažité ještě staré řazení,“ vysvětluje Kateřina Vaňková a doplňuje jednoduchou pomůcku pro zapamatování: „Stačí, když si lidé na pravé ruce ukážou trojku a hned vidí správné řazení. Záchranářskou uličku zde tvoří mezera mezi palcem a ukazováčkem.“