Test: Peugeot 2008 GT Line - lepší, než čekáte

Minulý týden kolega Martin otestoval Peugeot 208, který nechtěl po týdnu stráveném za jeho volantem vracet (důvody si můžete přečíst zde). Pro koho je 208 malá a občas potřebuje vyjet mimo zpevněné komunikace, tomu automobilka s lvem ve znaku nabízí model 2008.

Na test tohoto modelu jsem se netěšil. Málá SUV jsou si podobna jako vejce vejci a jejich testování mě nudí. V praxi se totiž jedná o nafouklé hatchbacky, které se zahrabou v bahně při prvním pokusu jízdy mimo asfalt. Můj názor byl předem jasný a zcela opovrhující tímto vozem. Po týdnu ježdění a stovkách ujetých kilometrů se můj názor na tento vůz velmi rychle změnil.

Proti hatchbacku 208 je Peugeot 2008 nejen o 10 cm vyšší a 20 cm delší, ale díky řadě plastů sloužícím jako ochrana proti kamenům působí mnohem robustněji a odolněji. Modernizace přinesla neuvěřitelné zlepšení, což umocnilo provedení GT Line. Malý crossover není ošklivý, což dokazují nejen názory řidiček. Po omlazení má zvláštní kouzlo nenuceně zaujmout. Francouzská elegance doplněná řadou prvků výbavy GT Line přináší celkový pozitivní výsledek. Oproti standardnímu provedení se u GT Line můžete těšit mimo jiné z exkluzivních sedmnáctipalcových kol v černém provedení, černé masky chladiče, černých zrcátek a černý střešních ližin. To v kombinaci s červeným lakem karoserie dělá z Peugeotu atraktivní kousek.

Potěšení pokračovalo i po otevření dveří. V nejvyšší specifikaci kabina nepůsobí vůbec zle a na rozdíl od menší 208 je i přes i-cockpit po všech stránkách funkčí, přívětivá a zbavena všech nedostatků. Osobně mi vadila absence pořádné středové opěrky a malý průměr volantu, který se nehodí pro rychlejší přesuny po dálnici (volant oceníte zejména ve městě, kde i malé pootočení znamená rychlou změnu směru).

Parkovací brzda je řešena netradiční designovou pákou, která zbytečně ubírá prostor mezi sedadly. Držák nápojů tak našel své místo před řadící pákou, kam se vměstnají jen plechovky. Sportovní sedadla čalouněná koženkou a speciální tkaninou vynikají příkladným tvarováním a dokáží tělo podržet i v ostře projížděných zatáčkách. Také volant i řadící páka padnou skvěle do rukou. K ergonomii nelze mít závažnější připomínku.

Zavazadelník se svými 360 litry neohromí, v praxi je však příkladně využitelný. Má pravidelný tvar a a celou řadu doplňků v pdobě háčků, oček a sítí. Opěradla zadních sedadel lze v případě potřeby sklápět v poměru 60:40 a vytvoří rovnou plochu pro převoz objemnějších předmětů.

Peugeot 2008 můžete mít s benzínovým tříválcem Puretech nebo s čtyřválcovým turbodieselem BlueHDi o objemu 1,6 litru, který je dostupný hned ve třech stupních naladění. Osobně jsem zvolil nejvýkonnější variantu s výkonem 120 koní a spojením s manuální šestirychlostí převodovkou (u varianty GT Line můžete mít ještě o dvacet tisíc korun levnější slabší 100 koňovou variantu s pětirychlostním manuálem).

Maximální výkon 88 kW je u zkoušeného vozu dostupný při 3750 otáčkách a maximum točivého momentu 230 Nm od 1750 ot./min. Zrychlení z 0 na 100 km/h podle nich proběhne za 11,3 sekundy, maximální rychlost činí 190 km/h. Samotný zvuk motoru je velmi příjemně utlumen a je zbaven vibrací. Čtyřválec překvapil svým vybraným chováním. Nedočkáte se žádného turbodieselového kopance, ale příkladného průběhu výkonu, který dovoluje jet maximálně na pohodu ale zároveň i předjíždět.

Nejsilnější diesel je skvělým společníkem, ve městě se nedusí a při dálniční stotřicítce točí přibližně 2100 ot./min. a z nádrže si odebírá 5,1 l/100 km. Ona vůbec spotřeba je velmi silným lákadlem tohoto vozu. Nejezdil jsem zrovna pomalu, přesto se spotřeba po týdnu ustálila na hodnotě 4,7 l/100 km. Když jsem se snažil, dokázal jsem mimo obce jezdit za rovné čtyři litry na sto.

Peugeot 2008 je obyčejná předokolka, dokáže ovšem nabídnout několik jízdních režimů jako pravý off-road - vybírat můžete otočným ovladačem na středovém panelu celkem z pěti režimů (standardní, sníh, ztížený terén, písek a vypnutá stabilizace). Poslední režim ovšem není určený pro sportovní jízdu, ale nanejvýš pro vyhrabání ze závěje, při překročení 50 km/h se totiž stabilizace opět aktivuje. Průchodnost terénem u 2008 limituje zejména světlá výška 165 milimetrů, která je jen o něco málo větší, než je tomu u klasických hatchbacků. Na offroadový režim se v případě pohonu přední kol nemůžete spoléhat a zejména v zimě jezdit s rozvahou. Lesní a polní cesty ovšem tento model zvládá na jedničku.

Hned první kilometry s 2008 přinesly velké překvapení. Vůz se chová dospěleji, maximálně pohodlně a vytříbeně. Za volantem testované specifikace jsem úplně zapomněl na potřeby či nutnost většího SUV. Peugeot 2008 jezdí tiše, zejména akustickým komfort v Česku povolených rychlostech je výtečný. To že se tento typ vozu neztratí ve městě, nikoho snad ani nepřekvapí. O to více mě potěšil na dálnici, kde se kombinace dieselu, manuální převodovky a rozumně nastaveného podvozku ukázala v harmonickém světě. Přestože toto lvíče není sportovním náčiním, jeho řízení mě bavilo. A bavilo mě proto, že vše fungovalo přesně tak, jak bych u podobně zaměřeného automobilu očekával. Peugeot pochopil, že není potřeba si na něco hrát a přichystal vůz přesně podle potřeb zákazníků. Palec nahoru.

Konečně je tu vůz, který si na nic nehraje a dává smysl běžným smrtelníkům, kteří se chtějí pohodlně a bez omezení dopravovat z bodu A do bodu. Jasně, ve srovnání s konkurenty nevychází Peugeot 2008 nejlevněji (mnou zkoušené provedení navíc patřilo s cenovkou půl milionu korun k těm dražším), ale prodejní statistiky mluví o povedenosti tohoto modelu jasně.