Test: Opel Mokka 1.6 CDTI 4x4 - Dokonalá symbióza

Po více než třech letech Mokka nadále boduje a přichází se svěžím větrem v zádech, který má za cíl držet její konkurenty na uzdě i v následující době. Konečně se totiž dočkala spojení tichého vznětového motoru a pohonu čtyř kol, které jí díky nekultivované jednotce 1.7 CDTI tolik chybělo. Nový pohonný agregát sice opět ztratil něco ze zdvihového objemu a nově tak nese označení 1.6 CDTI, jinak je ale výtečný a ve všech ohledech lepší než zmiňovaný předchůdce. K podrobnému rozboru pohonné jednotky se samozřejmě dostaneme. Teď už Mokka čeká, tak se na ni pojďme vrhnout!

Exteriér – Korejská Němka.
Zprvu se zdá, že jde o velice masivní automobil. Zvláště přední část budí díky výraznému oplastování a svalnatému prolisu na kapotě dojem, čímž Mokku nepochybně řadí do kategorie SUV. Kýžený efekt následně podtrhují i velká osmnáctipalcová kola s pneumatikami o rozměrech 215/55 a my uznáváme, že tohle malému Opelu vážně sluší. Skutečně skromné rozměry Mokky prozradí až pohled zboku a přejdeme-li k zadní části, jsme nuceni se vám k něčemu přiznat. Rozhodně za tím nehledejte nic osobního, ale záď vozu se nám příliš nelíbí. Příbuznost s koncernovým bratříčkem Chevroletem Trax a ani původ obou sourozenců z Koreje zde Mokka prostě nezapře a je to škoda. Tato část se k celkovému designu, který jinak skvěle kombinuje všechny prvky aktuální rodiny Opelů, příliš nehodí. Přesto je Mokka skutečně hezké auto a na její „zadeček“ se dá rychle zvyknout.

Interiér – Sedadla v hlavní roli.
Přesuňme se dovnitř, abychom si přiblížili vnitřní prostor malého SUV a jeho interiér. Začněme palubní deskou. Ta v testované výbavě drive! působí poměrně zdařile, a i když jsou lesklé plasty ve výplních dveří možná už trochu moc, byli jsme s celkovým ztvárněním poměrně spokojeni. Tlačítka… Kritizování velkého množství tlačítek na středovém panelu se u nedávných Opelů stalo již jakýmsi folklórem automobilové publicistiky, jenže… Toto řešení má i své výhody. Samozřejmě, zpočátku jsme stejně jako všichni před námi byli zmateni. Po pár dnech ale člověk zjistí, kde co je, a najednou se stává nesmírně vhodným, aby měla každá funkce svůj čudlík/tlačítko, a není se potřeba složitě proklikávat palubním systémem, nota bene ještě něco lovit na dotykovém displeji, jak je dnes moderní. Je to zkrátka takové anti-novinářské řešení, což však lidem, kteří s Mokkou žijí dennodenně, jistě vadit nebude.

Přesouváme se k sedadlům, která jsou v našem případě příplatková. Zejména tento příplatek bychom vám ale doporučili, protože za rozumných 13 500 Kč získáte jedny z nejlepších sedadel v daném segmentu poskytujících skvělou oporu v oblasti zad i nohou, u kterých si lze dokonce nastavit i délku podsedáku tak, aby vás nepříjemné křeče nedostihly ani na té nejdelší cestě.

A jak je to s prostorem? Rozvržení vnitřní architektury v Opelu nám vzdáleně připomíná Škodu Superb druhé generace, protože… Uvnitř v příčném směru skutečně není mnoho místa a při nastupování se bez obtíží potkáte rameny se svým spolujezdcem (vzhledem k velikosti vozu se to dá očekávat).

Jenomže v podélném směru se za sebe posadí i dva takřka dvoumetroví velikáni a budeme-li se bavit o prostoru pro nohy, nebude mít ani jeden sebemenší potíž. Už tedy asi chápete jistou podobnost se Superbem. I malý Opel totiž působí trochu jako takový jezevčík, neboť vzhledem k vnějším rozměrům nabízí uvnitř opravdu mnoho podélného místa. Ani Mokka však není s délkou 4278 mm nafukovací a prostoru pro nohy tak logicky musel ustoupit zavazadelník. Ten nabízí jen průměrných 356 litrů objemu a po sklopení zadních sedadel naroste přepravní kapacita na nevelkých 785 litrů. Tak akorát pro dva.

Motor – Úsporný tichošlápek.
Nová generace šeptajících dieselů se vyznačuje příkladnou kultivovaností chodu, střídmostí ve spotřebě paliva (často pouze na papíře) a v neposlední řadě i plynulým zátahem, který skvěle maskuje hranici sepnutí turbodmychadla. U testovaného motoru 1.6 CDTI platí jeden ze zmiňovaných faktů hned dvakrát! A to hlučnost nebo spíše tichost, s jakou pohonná jednotka běží. Při konstrukci celohliníkového motoru bylo spotřebováno velké množství zvuk pohlcujících materiálů a zařízení, díky čemuž zde můžeme nalézt i členité rezonátory (jeden je dokonce umístěn v sacím traktu). Výsledek? Oslnivý, respektive neslyšný motor a my uznáváme, že jsme se s takto kultivovaným chodem u neprémiové značky dosud nesetkali.

Druhým zmiňovaným znakem je nízká spotřeba paliva. Testovanou verzi Mokky vybavil Opel pohonem 4x4 a motorem té silnější ze dvou specifikací vznětových „jednašestek“ o výkonu 100 kW (136 koní) spolu s 320 Nm točivého momentu. Pohonný agregát nejenže poskytuje relativně těžkému Opelu (1504 kg) skutečně solidní dynamiku, ale umí se i elegantně krotit při odběru paliva, protože při běžném tempu nabízí příležitost jezdit pod hranicí 5,5l/100km! Ano, čtete správně a to se pořád bavíme o SUV s vyšší stavbou a pohonem všech kol.

Se spotřebou 6l/100km již musíte hlídat, aby vás nezměřili a s dlouhodobými 6,5 l/100km vás mnozí často označí za piráta silnic. Skutečně! Mokka s tímto motorem prostě nežere, a ačkoliv je naladěná spíše ke klidnější jízdě, výkonový potenciál jí vůbec nechybí. Papírové hodnoty spotřeby jsou tak o mnoho reálnější než u konkurence.

Kultivovanost, spotřeba… Má tenhle motor vůbec nějaké chyby? Ano, ale není jich mnoho. Vedle nečekaně živého projevu jsou jimi výrazný turboefekt a pomalá reakce na plynový pedál. Ještě si krátce povíme něco o průběhu výkonové křivky, čímž se dostaneme k poslednímu ze zmiňovaných znaků, tedy k plynulému zátahu.

Tento pojem byl konstruktérům nové jednotky nejspíše cizí, neboť motor pod 1500 ot./min. skoro netáhne. Citelný kopanec přijde až s hranicí 1700 ot./min., za kterou následuje sílící zátah ke krátkému pásmu otáček (2000 – 2250 ot./min.) s vrcholem točivého momentu. Mezi 2250 – 4000 ot./min. pak motor poskytuje jakous takous dynamiku, jejíž úroveň je nepřímo úměrná rostoucím otáčkám a za hranicí 4 tisíc následuje pozvolný úpadek i posledních zbytků sil.

Přesto si v Opelu Mokka neumíme představit lepší motor, který by k daným charakteristikám malého SUV seděl lépe. Tak výtečná spotřeba a neslyšné nadšení, s jakým se malé SUV dere vpřed, je fascinující

Jízda – Tohle že je malé auto?
Že se v interiéru testovaného Opelu sedí díky výborným sedadlům příjemně, jsme již psali. Ne jinak tomu je i v případě řidičské pozice, kterou lze nalézt poměrně snadno. Nebudeme tedy nic protahovat a nezbývá než vyrazit na cesty.

První kilometry a již teď víme, že malý Opel může řídit úplně každý (včetně křehkých modelek, které nedisponují zrovna medvědí silou). Zajímavé je, že navzdory svalnatému zevnějšku se Mokka tváří z pohledu řidiče velice žensky. Řazení i řízení jde zlehka a vše korunuje spojka, u níž máte pocit, jako by k jejímu vyšlápnutí stačilo nohu na pedál jen položit. Citlivosti ale moc nepobrala a zpočátku to chce o něco vnímavější přístup. I řazení mohlo mít přesněji vymezené a o něco kratší dráhy, a ani řízení není zrovna bez chybičky. Je docela přesné a ani přílišnou přeposilovanost mu nelze dvakrát vyčítat, jenže neposkytuje byť jen kousek zpětné vazby od kol. Nic z toho tedy není zcela dokonalé. Jenže... Celková sladěnost řazení spolu s řízením je natolik sympatická, že i proto nás jízda s Mokkou nakonec bavila.

Z hlediska jízdního komfortu je vůz opravdu příjemný, a i když je kratší rozvor na delších nerovnostech cítit, po chvilce o drobném pohupování sotva víte. Rovněž odhlučnění kabiny je dobré, a jestli má Mokka v tomto ohledu nějakou slabinu, pak je to v použití osmnáctipalcových kol se zimními pneumatikami. Kola jsou totiž i na sebemenších dírách dost slyšet, což je vzhledem k dobrým kvalitám podvozku trochu škoda. Jsme si však jisti, že použití menších kol a letních pneumatik by tento problém vyřešilo.

Zklamání se nakonec nekonalo ani na poli jízdních vlastností, kde malý Opel exceloval hbitostí a umě tak maskoval patnáct metráků své váhy. Na limitu jsou jasné tendence k nedotáčivosti patrné, ale nové použití ještě lehčího vznětového motoru tyto sklony nadále potlačilo a vozu pomohlo. Naklánění v zatáčkách se prakticky nekoná a držení stopy je zcela v pořádku. Rovněž podvozek prakticky zabraňuje sebemenšímu odskočení a skvěle filtruje většinu nástrah českých silnic. Byli jsme proto velice spokojeni. Mokka s novým vznětovým turbomotorem jezdí lépe než kdy dřív.

Závěr – Krok před konkurencí.
Po necelém týdnu stráveném s Opelem Mokka 1.6 CDTI 4x4 drive! musíme říci, že se Opelu povedlo nabídnout svým zákazníkům zase jedno dobré auto za neméně zajímavé peníze. Vždyť testovanou verzi s pohonem 4x4 a skutečně dobrou motorizací můžete aktuálně pořídit již za 648 900 Kč. Jistě to není málo, ale ukažte nám podobně zajímavou nabídku malého SUV, které si nezadá ani s většími konkurenty prémiových značek. Jinými slovy, pokud i vy uvažujete o koupi podobného vozu, na Opel Mokka byste neměli zapomenout. Kromě menšího zavazadelníku totiž nezklamal ani nás!

Plusy
+ Líbivý vzhled
+ Tichý motor
+ Nízká reálná spotřeba paliva
+ Skvělá přední sedadla
+ Široké možnosti příplatkové výbavy

Mínusy
- Hluk od kol
- Loketní opěrka vpředu jen pro řidiče
- Pojistka ruční brzdy na vrchní straně