Test ojetiny: Citroën C1 - nejspolehlivější citroën má základ v toyotě

Nejmenší citroën potěší spolehlivostí, skvělou ovladatelností a pro mnohé překvapivě i zábavou za volantem. Mini vůz postavený především do městské džungle tak nachází uplatnění nejen jako druhý automobil do rodiny či řešení pro starší motoristy, ale též jako první vůz pro začínající řidiče – zejména pokud jde o ženy, kterým se malá roztomilá „cé-jednička“ opravdu líbí.

Kolínská trojčata Citroën C1, Peugeot 107 a Toyota Aygo shodně vyjíždějí z továrny TPCA Toyota Peugeot Citroën a i přes určité optické odlišnosti mají většinu dílů shodnou. Mohlo by se zdát, že taková auta na tom budou z hlediska spolehlivosti naprosto stejně, to je však omyl.


Podle německých statistik spolehlivosti totiž jako jasně nejspolehlivější z této trojice vychází Toyota Aygo a naopak nejméně spolehlivým vozem je Citroën C1. Přesto jde o jasně nejspolehlivější citroën. Proč tomu tak je?  Těžko soudit, ale své jistě dělá servis vozu, dodržování a řádné plnění předepsaných servisních úkonů při daných nájezdech. Zde by mohl být určitý rozdíl proti vozidlům dalších dvou značek. Rozhodujícím faktorem je však vždy majitel. To platí u každé ojetiny, nejen u „cé-jedničky“.

Citroën C1 je na trhu s ojetými automobily k dostání v dostatečném počtu, takže případný zájemce nemusí zoufale hledat a shánět. Ceny jsou příznivé a stav vozidel většinou nebývá špatný. Zaoblená karoserie nevelkých rozměrů je zárukou snadného pohybu po městě i parkování, což ocení především méně zdatní řidiči. Čtyřmístný interiér působí vzhledem k vnějším rozměrům vozidla celkem vzdušně, ale zejména na zadních sedadlech nelze očekávat zázraky.

Co může někomu trochu kazit radost je přítomnost nezakrytých plechů v prostoru pro posádku. Sice jsou lakovány do barvy vozu, přesto to vypadá poněkud lacině. Naopak designově zdařilá palubní deska oko potěší, i když ji tvoří tvrdý plast. Originálně zpracované ovladače ventilace a klimatizace ale působí trochu chatrně. Přesto je celkový dojem z palubní desky pozitivní. Zastavit se musíme také u zavazadelníku. Ten je v Citroënu C1 spíše z povinnosti. Kromě mizerného objemu 139 litrů, což je při dnešních zvyklostech těžko na větší nákup, nenadchne ani ztíženým přístupem. Důvodem je poměrně vysoká nákladová hrana, jíž tvoří zadní čelo vozu spojující jeho boky. To má příznivý vliv na tuhost karoserie, avšak nakládku do zavazadelníku to znesnadňuje zejména kvůli blízkosti krycího plata.

Ale otočme list. Z hlediska jízdních vlastností budete nadšeni. Model C1 totiž stejně jako jeho sourozenci z Kolína těží z vynikajícího podvozku s koly téměř v rozích karoserie. Spolu s celkovým tužším naladěním odpružení mu to zajišťuje jízní vlastnosti blížící se motokáře, takže s držením stopy v zatáčkách nemá nejmenší potíže. Samozřejmě fyziku přelstít nejlze, ale limity podvozku jsou nečekaně vysoko. Z výše uvedeného plyne i fakt, že na dlažbě jásat radostí nebudete – na takové povrchy existuje celá řada vozidel s měkčím podvozkem.

Drtivá většina vozů na trhu ojetin má pod kapotou litrový tříválec, vyznačující se specifickým zvukem – zde zní překvapivě dobře. Ani papírově slabý motor o výkonu 50 kW není díky proměnnému časování ventilů VVT-i vůbec špatný. Potěší ochotou s jakou jde do otáček i úsporným provozem. Nepřekvapí tedy že o nabízený trubodiesel 1.4 HDi prakticky nebyl zájem. Spotřebou 4,6 litru sice může zaujmout, výkonem 40 kW se ale řadí až pod zmiňovaný benzinový tříválec. Navíc na trhu nových vozů byla pořizovací cena naftové varianty citelně vyšší. Kromě motorů bylo možné volit i převodovku. Kromě spolehlivého manuálu se montovala také robotizovaná převodovka SensoDrive, která rozhodně nepředstavuje dobrou volbu. Kromě toho, že řadí strašně pomalu je navíc nespolehlivá a na opravách se může pěkně prodražit.

„Litrový benzinový tříválec z dílen japonské Toyoty je velice spolehlivý, čilý, úsporný a pracuje s minimem vibrací. Proto jej v případě ojetého vozu lze jen doporučit,“ říká Jindřich Topol, manažer výkupu AAA AUTO. Především z Fabie známé tříválce 1.2 HTP vedle tohoto skvělého tříválce zcela propadají a to po všech stránkách. U naftovéh motoru pozor zejména na úniky oleje. Vůz občas trápí vůle na přední nápravě, pozor si dejte ale i na korozi karoserie. K té dochází následkem poškození laku po odletujících kamíncích.

„Nepříjemnosti dokáže způsobit nadměrné opotřebení zámků – to je známé slabé místo trojčas z Kolína. To platí i pro spínací skříňku nebo víčko palivové nádrže! Výměna je kolikrát nutná už po 50 000 kilometrech,“ vysvětluje zástupce AAA AUTO. Celkově jde ale o velice spolehlivý automobil, čemuž přispívá i minimum elektroniky. Právě proto je dobrou volbou pro motoristy, kteří hledají na údržbu nenáročný vůz.


Nabídka vozidel na prodej

Zobrazit více vozidel

Fotogalerie

Milan Jirouš (text+foto)

Mohlo by vás zajímat


Nejnovější články


Nejčtenější články měsíce

Top
Test: Alfa Romeo Tonale 1.3 Turbo PHEV - kráska co má 280 koní a jezdí za pět litrů
Test: Toyota Prius plug-in hybrid - zachraňuje planetu a svého majitele jentak neomrzí Mazda CX-80 v prodeji. S šestiválcem stojí jako Škoda Kodiaq Škoda Enyaq cenově dostupnější. Přijíždí ve verzi Tour za 899.000 Kč Modernizovaná Kia Picanto má český ceník. Základ koupíte za 319.980 Kč

Tipy z autobazarů

Audi A4

Rok výroby 2011

199 777 Kč

Peugeot 508

Rok výroby 2022

709 000 Kč

Citroën C3

Rok výroby 2016

139 000 Kč

Volkswagen Golf

Rok výroby 2017

299 000 Kč