Test: Nissan Note 1.2 - vlastní cestou

V roce 2005 Nissan Note se stal nástupcem populární Almery. Japonská automobilka v té době přecházela od klasicky pojatých modelů (sedan, hatchback) k vozům kategorie MPV a SUV. Námi testovaná druhá generace modelu Note se objevila na podzim loňského roku s  atraktivně střiženou karoserií a novými motory pod kapotou.

První generace stála na prodlouženém podvozku Renaultu Modus. Nástupce používá podlahovou plošinu Nissan V, kterou japonská automobilka použila i u modelů Juke a Micra. Vpředu nalezneme modifikované vzpěry McPherson a vzadu vlečná ramena s torzně poddajnou příčkou. Karoserie dostala přívětivější a atraktivnější tvary, přičemž ze všech stran vyniká vyšší stavba karoserie. Rozvor se protáhl na 2 600 mm, přičemž délka dosahuje hodnoty 4 100 mm.

Strohý ale praktický interiér
Kabina vozu je i v nejvyšší výbavě japonsky jednoduchá. Plasty vynikají příkladným slícováním a v praxi nikde nic nevrže. Vše funguje jak má a po stránce ergonomie nelze mít zásadnější připomínku. Středový panel v sobě nově skrývá integrovaný navigační systém, který kombinuje navigaci, audiosoustavu a komunikační systém. Vše se ovládá pomocí dotykového displeje nebo tlačítek na volantu. Sedadla v druhé řadě lze v nejvyšší výbavě Tekna (nebo v druhé výbavě Acenta za příplatek) podélně posuvat v rozmezí 160 mm (páčkou zepředu i pákou umístěnou v zavazadelníku). Zadní sedadla tak dokáží poskytnout dostatek místa, zejména v podélném směru. Objem zavazadlového prostoru se může v závislosti na posunutí zadní lavice pohybovat od 295 až po velmi solidních 381 litrů. Využití zlepšuje i praktická mezipodlaha. Přístup do kufru je slušný, nákladová hrana nízko a jediným omezením jsou nízko se vyklápějící páté dveře.

Novinkou je systém Safety Shield, který vytváří pomocí kamer panoramatický obraz dění kolem vozu z ptačí perspektivy. K dispozici je v rámci systému Safety Shield i upozornění na auto v mrtvém úhlu (pomocí klasické kontrolky ve zpětných zrcátkách) nebo na opuštění jízdního pruhu (hlasitým pípnutím). Tento systém v balíčku IT pack standardně získáte v nejvyšší výbavě Tekna. U prostřední výbavy Acenta je za něj nutné připlatit 30.000 Kč, kdežto v základní výbavě Visia na něj musíte zapomenout. Další příplatkový balíček zdobící testovací vůz se jmenuje Auto pack a přináší přední mlhová světla, automatickou klimatizaci, automatické zapínání světel a dešťový senzor. To vše za rozumných 13.000 Kč. Inteligentní klíč s tlačítkem Start/Stop přijde na 6.600 Kč a prosklená střechá na 16.500 Kč. Za metalický lak pak ve všech výbavách připlatíte shodně 13.000 Kč.

Základ postačí
Místo dřívějších zážehových čtyřválců s objemem 1,4 a 1,6 litru se pod kapotou Nissanu Note objevila dvojice zážehových tříválců a vznětová padnáctistovka dCi. Základ tvoří námi testovaná dvanáctistovka o výkonu 59 kW následovaná přeplňovanou verzí DIG-S o výkonu 72 kW. Zde musíme podotknout, že Nissan přeplňovanou dvanáctistovku DIG-S nepřevazl od Renaultu Twingo. Japonci se vydali vlastní cestou a tříválec DIG-S spojili s kompresorem, což přineslo výkon 72 kW při 5.600 ot./min. a maximum točivého momentu vrcholící hodnotou 142 Nm při 4.400 ot./min. Díky tomu je Note velmi čiperný a produkuje netradiční zvuk.

Námi testovaná atmosférická dvanáctistovka o výkonu 59 kW byla spojena s novou pětistupňovou manuální převodovkou. Tříválec vybavený proměnným časováním ventilů se v praxi projevuje velkou čiperností a o něco málo hrubším zvukem než čtyřválce. Nejvíce mu vyhovují otáčky mezi dvě a čtyřmi tisíci. Samotný agregát skvěle maskuje tříválcovou stavbu a do interiéru nepřenáší nadměrné vibrace (japonští technici použili těžký setrvačník, který zmírňuje padání otáček). Při devadesátce na pátý rychlostní stupeň tříválec točí 2700 ot./min. a z nádrže odebírá zrhuba 4,5 l/100 km. Při dálniční stotřicíctce otáčky povyskočí na stále přijatelných 3.800 ot./min. a z nádrže mizí v průměru sedm litrů benzínu na každých sto kilometrů. V praxi jsme jezdili za 6,1 l/100 km, což je více než udává výrobce, ale většina cest byla velmi rychlých nebo vedeným po městě.

Pohodlně bez emocí
Nissan Note poskytuje dobře naladěný podvozek, na který se můžete spolehnout. Vyniká slušnou stabilitou a nezalekne se ani prudšího manévru či rozbité silnice. Jen od něj nelze čekat zábavu. Mlaý japonec totiž poskytuje vše, jen ne legraci za volantem. Řízení je přesné a mírně přeposilované. O něco hůře je na tom manuální pětirychlostní převodovka, která působí gumově a není zrovna nejpřesnější. To však nic nemění na faktu, že Nissan Note je příjemným společníkem pro klidnější řidiče (snadno se ovládá), kteří žádají pohodlnou přepravu rodiny z místa A do místa B.

Má dobře našlápnuto
Nissan Note přerůstá konkurenční modely zejména nabídkou podélného prostoru a moderními technologiemi, které často nemají ani o dvě třídy větší vozy. Na druhé straně Note ztrácí na své úhlavní nepřítele v oblasti použitých materiálů v kabině (většinou se jedná o tvrdé plasty). Přesto platí, že Note je dobrý služebník, který dokáže poskytnout pohodlnou přepravu z bodu A do bodu B. Jestli chcete využít jeho potenciál naplno, rozhodně si v seznamu příplatkové výbavy zaškrtněte paket Family (+ 10.000 Kč) přinášející mimo jiné posuvná zadní sedadla, loketní opěrku řidiče nebo zatmavená skla.

V základní výbavě Visia přijde Note poháněný benzínovým tříválcem na 229.900 Kč, přičemž za námi testovanou verzi Acenta je nutné zaplatit nejméně 285.500 Kč. Cena testovaného kousku se vyšplhala díky příplatkové výbavě 380 tisíc korun, což není zrovna málo. Raději bychom proto volili přeplňovanou verzi DIG-S, která ve vrcholné výbavě Tekna přijde na podobné peníze.

(+) dobré jízdní vlastnosti
(+) čiperný motor
(+) spotřeba
(+) dvojité dno
(+) výhled z vozu
(+) prostornost v podélném směru
(+) úhel otevírání dveří
(+) bohatá základní výbava
(-) jen výškově nastavitelný volant
(-) přeposilované řízení
(-) řazení (dlouhé, gumově působící dráhy)
(-) menší odkládací prostory /kapsy ve dveřích/
(-) ovládání palubního počítače
(-) posuvna zadní lavice jen za příplatek