Test: Hyundai Bayon 1.0 T-GDI Smart - konečně náhrada za populární ix20

Bayon startuje už na 359 tisících, přičemž za sesterskou Kiu Stonic zaplatíte 374.980 Kč a Škodu Kamiq dokonce 427.900 Kč. Zkoušená motorizace v podobě přeplňované tříválce 1.0 T-GDI startuje na 389.990 Kč ve výbavě Comfort, v testované výbavě Smart na 449.990 Kč.

Hyundai Bayon je v podstatě malinko zvýšený hatchback a ne SUV, jak je už nějakou dobu moderní. Oproti výchozí i20 je Bayon vyšší pouze o 4 centimetry a dosahuje výšky těsně pod hranicí 1,5 metru. Jen pro srovnání - taková Dacia Sandero je ještě o pár milimetrů vyšší. Oproti i20 je Bayon zhruba o 14 cm delší a velikostně může soupeřit s Renaultem Captur nebo Peugeotem 2008.

Uvnitř vozu je palubní deska převzatá z i20, což přináší ve výbavě Smart desetipalcovou přístrojovou kapličku za volantem a uprostřed palubní desky osmipalcový dotykový displej. Ve vrcholné výbavě se můžete těšit dokonce z desetipalcového displeje obohaceného o navigaci. Manuální klimatizaci dostanete vždy, za automatickou si nelze připlatit. Hyundai ji dovoluje pojit jen s nejvyšší výbavou. V jednoduše pojatém interiéru jsme se rychle rozkoukali a ovládání nám nedělalo žádný problém. Vyhovovala nám i použitá grafika v přístrojovce, tu nelze měnit. Bayon také nedovoluje například vypnutí automatického zamykání vozu po rozjezdu - dveře se odemknou až při vyjmutí klíčku, což může změnit pouze servis. Stop-start systém lze vypnout podržením klasického tlačítka nalevo od volantu. Stejně tak tam naleznete tlačítko vyhřívání volantu nebo roller sloužící k seřizování sklonu světlometů. Vše praktické.

V testované výbavě Smart dostanete kromě jiného zpětná zrcátka bez elektrického sklápění, již zmíněný vyhřívaný volant nebo vyhřívaná sedadla. Řidič i cestující ocení příjemné sedačky. Škoda jen, že sedačky nejsou polohovatelné jako kdysi v ix20. Bayon exceluje s velikostí zavazadlového prostoru – kufr pojme 411 litrů, což je víc než nabízí větší Kona (374 l). Na druhou stranu takový Renault Captur dokáže nabídnout posuvnou zadní lavici a objem 422-536 litrů.

Bayon koupíte nejlevněji se základním benzínovou dvanáctistovkou, což je atmosférický čtyřválec o výkonu 62 kW (84 koní). Ten pořídíte pouze  v kombinaci s pětirychlostním manuálem. Za přeplňované tříválce T-GDI se připlácí. Slabší verze poskytne dostačujících 74 kW (100 koní), kdežto silnější mild-hybrid pak 88 kW (120 koní). Obě verze dostanete ve spojení s manuální šestirychlostní převodovkou, přičemž u hybridu se jedná o inteligentní manuální převodovku s funkcí plachtění, která šetří palivo. K mání je i sedmistupňový dvouspojkový automat DCT za příplatek 40 tisíc.

Zkoušený tříválec jezdil počátkem ledna za 5 až sedm litrů v závislosti na jízdním stylu. Nám po tisíci kilometrech svítila v přístrojové kapličce hodnota 5,9 l/100 km, přičemž na krátkých trasách mimo město jsme se dostali na 5,1 l/100 km. Samotný interiér překvapí velmi slušným odhlučněním v rychlostech do 140 km/h. Pak už to není ono. Bayon je stabilní a jezdí tak nějak normálně, konzervativně. A to je podle nás dobře. Cílová klientela si to zajisté takto přeje. Motor není pro běžnou jízdu zbytečně hnát do vysokých otáček, skvěle mu jde střední pásmo otáček. Podvozek je příjemné komfortní a české silnice zvládá skvěle. Jízda s Bayonem je komfortní a bezproblémová. Stejně tak jeho ovládání. Nechybí například klasická ruční brzda nebo fyzické ovladače. Jediné co nás během testu obtěžovalo, byla hlášení o nízkém tlaku v pneumatikách. Stačilo vjet do deště a hláška se opakovaně zobrazila.

Bayon se tváří futuristicky. Pod originálním kabátem se ovšem ukrývá celkem obyčejné auto, které skvěle poslouží běžným motoristů. Navíc je cenově dostupné a praktické. Za nás říkáme ano.