Test: Honda Civic 5D 1.5 VTEC Turbo - specifická osobnost

Jistě se objeví spousta spekulací na adresu rozdílnosti mezi přední a zadní částí vozu. Pravdou ale je, že oba konce nikdo mávnutím kouzelného proutku nerozdělí (autogenem je asi řezat nebudete), a proto je nutné brát nový Civic 5D jako celek. Pojďme si nejprve projít osvětu o tom, odkud se novinka vzala, a proč se Honda rozhodla udělat dokonce i na své poměry tak netradiční automobil.

Honda Civic letos slaví 40 let od založení a japonský výrobce se proto rozhodl, že při vývoji v pořadí již desáté generace nenechá nic náhodě. Z toho důvodu šlo o doposud nejrozsáhlejší globální projekt v historii tohoto modelu a vlastně i celé značky. Ale proč se rozhodli pro tak netradiční design? Hondě šlo zejména o to, aby dohnala pošramocené renomé předchůdce (tímto?). Devátá generace totiž většině Evropanů připadala fádní a téměř neviditelná (sportovní Type R teď nechme stranou). Nový vůz proto působí dramaticky, dynamicky a hlavně je zásadně, ale zásadně odlišný oproti svému předchůdci. Dokonce i ve srovnání s ostatními konkurenty jde o naprosto odlišné pojetí toho, jak postavit auto.

K prvnímu seznámení jsme dostali vůz v nejvyšší výbavě Prestige (od 719 900 Kč) dovybavený paketem Orange Line za akčních 25 000 Kč. Nutno přiznat, že kombinace chromových lišt nejvyšší výbavy a oranžových doplňků dodala autu neskutečnou šťávu, načež byste mu z letmého pohledu tipovali klidně i 300 koní. Dynamický výraz přídě navíc doplnila i vkusně tvarovaná LED světla, která doplňuje chromová lišta táhnoucí se přes celou příď vozu.

Exteriér - krok do neznáma
Nebojím se tvrdit jedno - Nový Civic bude kvůli avantgardnímu vyjádření sebe sama rozdělovat společnost na dva ostře ohraničené tábory. Už dlouhou dobu jsme totiž nebyli svědky tak odlišného přístupu k designu, který by byl určen pro široké spektrum zákazníků. A navíc ta přílišná hranatost (nám nevadí, chraň bůh, ale...). Tvůrci mnohdy jako kdyby ani neměli jiný nástroj než motorovou pilu, kterou hliněný model ořezávali tak dlouho, než přední část dostatečně zagresivněli a zadek nesplýval podobným způsobem jako u hybridní CR-Z.

Zboku však nový Civic 5D vypadá jako nožem okrájené jablko, které je kulaté jen do chvíle, než jej vezmete do ruky, a ještě mu někdo odřízl kus zádi. (Kde má jablko záď..?) A výsledek vypadá přesně podle toho. Agresivní a futuristická příď, boční prolisy, které bychom nazvali spíše ořezy a splývavá záď, z níž by jeden tipoval, že půjde o hybrid.

Avšak nesuďme jej. Od toho jsou tu přece zákazníci. Koneckonců, zda se Hondě tak odvážné kroky vyplatily, stejně ukáže až čas. Od nás ale dostává palec nahoru. Proč? Novinka je svým způsobem krásná, to ano. Hlavně se ale nebála experimentovat, a to už se téměř nevidí. Ne mezi tak běžnými auty.

Interiér - německá kvalita v podání Japan
Vnitřní prostor doznal ukázkových změn. Označit jej pojmem "německá kvalita" sice stále nelze, už se ale hodně blížíme. A pokud se chcete bavit o srovnání s minulou generací, pak... bude ticho. Bezvýznamné! Tohle je úplně jiné auto!

Nový Civic 5D si však na oplátku za hodnotnější interiér bere také něco zpět. A sice praktičnost. A to přesně tu část, kvůli které jsme si deváté generace modelu Civic nesmírně vážili. Kupříkladu zavazadelník - ten bychom vzhledem ke splývavé zádi a citelnému nárůstu vnějších rozměrů čekali zase o chlup větší. Ale nestalo se. V porovnání s předchůdcovými 477 litry má novinka litrů "jen" 420. A v kabině? Již zde nenajdete patentovaný systém Magic Seats, který umožňuje vyklopit zadní lavici směrem vzhůru k opěradlům a vměstnat tak do prostoru zadních cestujících předměty, o nichž byste v souvislosti s tím, že je budete cpát do hatchbacku nižší střední třídy, ani neuvažovali. Samotná kabina je ale přesto o mnoho přívětivější.

Palubní deska prodělala doslova kvantový skok, přičemž skleněný displej infotainmentu je konečně integrován do středového panelu, takže působí velmi elegantně. Stejně tak inovovaný volant nebo digitální přístrojový štít. Vše zkrátka dosáhlo na úroveň současné moderny a Honda tak ve srovnání s konkurenty v ničem nezaostává. Přední sedadla jsou velice příjemná, a to i přes skutečnost, že mají velice úzká opěradla v oblasti ramen. Ta zadní zase dostala výhřev a jako bonus také obrovskou porci prostoru před koleny (už chápeme, kam se ztratily ty litry ze zavazadelníku). Existuje tedy něco, co by se v interiéru nové Hondy vyloženě nepovedlo? Jedna věc bohužel zůstává – loketní opěrka mezi předními sedadly. Je umístěna velice hluboko a nachází se hodně vzadu, což její využitelnost značně snížilo. Zbytek je ale podle našich představ.

Motor - duše dnešní doby
Ještě před pár lety bylo nemyslitelné, že by model nižší střední třídy automobilky s tak proslulými atmosférickými motory dostal turbo. Nyní? Vítejme v realitě...
To, že jde o přeplňovaný motor, ale nemusí ještě nutně znamenat, že bude špatný. A testovaná "jednapětka" je toho důkazem. Nový motor sice nemiluje otáčky tak jako jeho atmosféričtí předchůdci, minimálně nenucenost jízdního projevu a chtíč, s jakým se dere kupředu, je ale nesrovnatelně lepší. A o nic hůř na tom koneckonců není ani věčně propíraná odezva na plynový pedál. Honda pro motor 1.5 VTEC Turbo použila turbodmychadlo s menším průměrem, čímž výrazně zkrátila dobu jeho roztočení a posunula jízdní projev jednotky na hranici ospalejších a méně výrazných atmosfér z přelomu tisíciletí. Jakkoliv nesrozumitelně to zní - jde o skvělý výsledek!

A také v kombinaci s bezestupňovou převodovkou CVT pracuje nový motor nesrovnatelně lépe. Tu Honda ostatně pro nové turbomotory vyvíjela dva roky, ačkoliv skok oproti předchozímu CVT je přirovnatelný spíše k desetiletému vývoji. Nová převodovka je zkrátka dobrá i na poměry těch nejvyladěnějších variátorů.

Testovaná kombinace však nepotěší spotřebou. Při klidné jízdě se lze dostat k hranici 6 litrů, níž už ale převodovka člověka nepustí. Nejčastěji se tak na digitálním přístrojovém štítu objevovala čísla mezi 8 - 10 litry, která nebyla odvislá ani tak od jízdního stylu, jako spíše od množství okolního provozu. Rychle pak s tímto motorem pojedete za 12 - 13 litrů, přičemž největší brzdou v množství řidičské zábavy bude právě ona převodovka CVT. Ale pamatujme -  jejím posláním je vytvářet klidnou cestovní harmonii, ne sportovního ducha, který vás bude lákat k lumpárnám. Samotný motor by na ně ale měl, a to s přehledem. Pocitový výkon je dokonce o něco vyšší než udávaných 182 koní, a 220 Nm točivého momentu v rozsahu otáček 1 700 - 5 500? No prostě jsou tam vždy, když přidáte plyn. Na auto se tak dá velice snadno zvyknout a při jízdě se na něj spolehnout. Příjemné.

Jízda - spojované paradoxy
S jízdním projevem nového liftbacku (Honda mu říká hatchback) se to však má asi jako s jeho vzhledem. Má svůj specifický styl, na který si zkrátka musíte zvyknout. Poklonu ale musíme vyseknout příplatkovým adaptivním tlumičům, které fungují naprosto geniálně jak v komfortním, tak tvrdém režimu, přičemž navolenou změnu okamžitě poznáte. V komfortním nastavení se Civic plavně pohupuje a rozhodí jej pouze velké výmoly, které na okamžik prozradí jeho příslušnost do nižší střední třídy. Vývojářům se ale dobře povedlo nastavit také sportovní režim. V něm sice tlumiče výrazně přitvrdí, z vozu se ale nestane tvrdé prkno s chutí k odskakování. Ba naopak! Civic je i ve sportovním režimu schopen eliminovat většinu terénních nerovností a nevytřást z vás duši ani při naléhavějším tempu.

A co si představit pod zmiňovanou specifičností? Začněme pozitivy. Znáte ten pocit, když z rádia zahrají kousek písně, kterou máte rádi a léta jste ji neslyšeli? Tak přesně takové je řízení v nové Hondě Civic 5D. Před lety byla díky hydraulickým posilovačům zpětná vazba ve volantu téměř u každého auta a považovali jsme ji za naprostou samozřejmost. Přesto vymizela, a proto, když dnes usedneme do vozu, kde zůstaly alespoň náznaky něčeho, co lze tímto termínem nazývat, jásáme. Řízení se Hondě povedlo. Je přesné okolo středové polohy, není ani moc přeposilované a skrz volant lze nejen cítit silnici, ale dokonce i povrch, po němž se pohybujete.

Na druhé straně zde vyvstávají vlastnosti, na které Civic moc pyšný být nemůže. Vývojáři se mohutnému výrazu přední části snažili připodobnit také jízdní projev, což v praxi znamená, že se Civic v zatáčkách chová podobně neutrálně, jako většina dlouhých sedanů střední třídy. Ani po ubrání plynu v utaženém oblouku se nedostaví byť jen náznak přetáčivého smyku a vše se děje s jakousi nucenou lehkostí a naučenou grácií. Čtete správně - nucenou. Civic totiž působí, jako kdyby byl k takovému chování násilím dotlačován, což se negativně projevuje nejen na přílišném zapojování přední nápravy do hry, ale také na pocitovém zatěžování vnějších předních kol. Jistě už každý z vás viděl drobného pejska běhajícího po předních nohách při vykonávání jedné specifické potřeby. Civic 5D se při intenzivnějším brzdění chová podobně. Vůz chce být za všech okolností tak moc neutrální (a skutečně je), až se s ním dostanete do fáze, kdy už si jej před zatáčkou chcete příjemně odbrzdit, abyste všech 1 463 kilogramů lépe navnadili do oblouku, a v tu chvíli to přijde. Civic se na malý moment přemění v onoho psíka, který si chce hrát na hasiče. Není to hra, při které máte plné ruce práce, auto to zvládne. Jen vás to prostě nepotěší. Konec hry.

Závěr – nejzvláštnější z obyčejných aut
Pohodlí však novému Civicu 5D nechybí a styl při běžném cestování také rozhodně ne. Proto, jestli přemýšlíte nad koupí něčeho běžného, ale stále se chcete výrazně odlišovat od všeho a všech, vybrala Honda v podstatě za vás. Jde o nesmírně zvláštní (a dobré) auto, na které si prostě musíte zvyknout. V minulosti tomu ale nebývalo jinak a jako bonus má Civic nyní daleko lepší interiér, který v ničem nezaostává. Máte po přečtení tohoto testu rozpačité pocity, pak to znamená, že se nám podstatu této novinky povedlo vystihnout. Je skvělá, jen… no vyžaduje jistou dávku pochopení. Tak co úspěch, bude?

plusy
+ nesrovnatelně lepší interiér
+ dynamické vlastnosti motoru
+ sladění převodovky CVT
+ možnost volby fullLED čelních světel
+ netradiční a okázalý design přední části
+ vlastnosti adaptivních tlumičů
+ poddajnost podvozku na zvlněném povrchu
+ precizní řízení

mínusy
- sedadlo spolujezdce bez výškového nastavení
- hluk v interiéru při vyšších rychlostech
- vibrace přední kapoty
- spotřeba benzínu při běžné jízdě

Technické údaje: