Test: Dacia Sandero 0.9 TCe - cenově dostupný turbodrákula

V současné době pořídíte Dacii Sandero v základní výbavě Access za 159.900 Kč. Celkově můžete vybírat z pěti výbavových verzí, přičemž dvě jsou verze Stepway, které mají plastování karoserie, zvýšenou světlou výšku, metalízu a jiné doplňky. Renault nám k testu poskytl Sandero poháněné zážehovým přeplňovaným tříválcem TCE ve výbavě Arctica, které přijde podle ceníku na 222.900 Kč. Jelikož se jedná o novinářský vůz, Sandero se mohlo pochlubit celou škálou doplňkové výbavy. Za zmínku stojí především patnáctipalcové lité ráfky za příplatek 9.000 Kč, metalický lak (+ 10.000 Kč), tempomat s omezovačem rychlosti v kombinaci s koženým potahem volantu a madla řadicí páky (+ 9.000 Kč), elektrické ovládání zadních oken (+ 3.000 Kč), rezervní kolo (+ 1.500 Kč) a multimediální systém Media Nav s navigací (+ 5.800 Kč). Díky těmto příplatkům se cena Sandera vyšplhala na výsledných 261.200 Kč, což je za "cenově dostupné" auto docela dost.

Příjemná kabina
Pojdmě ale do interiéru, kterému vládnou tvrdé plasty. Přední sedadla mají dostatečně dlouhé sedáky i opěradla, avšak jejich provedení je příliš subtilní a použitý materiál je velmi měkký. Na řádnou oporu těla proto rovnou zapomeňte. Za volantem se hledá ideální poloha vcelku obtížně. Volant je totiž stavitelný pouze na výšku (u verzí Access a Ambiance nelze volant nastavit vůbec). Navíc volant je umístěný příliš blízko palubní desky. Pokud tedy chcete mít nohy pohodlně pokrčeny, ruce budete mít natažené a naopak. Alespoň, že sedadlo řidiče lze nastavit výškově, přesto je často nutností volit kompromisní řešení. Tlačítka elektrického ovládání předních oken našly své místo tradičně na středovém panelu palubní desky. Ovládání ventilace je jednoduché, přepínač vnitřního okruhu není zrovna dobře přístupný a jde velmi ztuha. Velkým plusem Sandera se ukázal být středový panel, kterému v testovaném voze dominoval velký displej rádia s integrovanou navigací za kterou včetně vstupu USB a Bluetooth zaplatíte jen těžko uvěřitelných 5.800 Kč (Paket Cool Music).

Místa na zadních sedadlech není mnoho, pohodlně se usadí jen osoby průměrné vzrůstu. Místa nad hlavami maji cestující vzadu dost, chybí spíše prostor pro kolena. Pokud vzadu nikoho vozit nebudete, můžete si odpustit příplatek 3.000 korun za elektrické stahování zadních okének. Kufr poskytuje využitelný objem 320 litrů, po sklopení sedadel 1.200 litrů. Pod podlahou zkoušeného vozu bylo již zmíněné příplatkové rezervní kolo, hever našel umístění za levým podběhem. V případě nutnosti lze sklápět asymetricky dělená opěradla zadních sedadel na pevné sedáky, přičemž nevznikne zcela rovná ložná plocha.

Tříválec 0.9 TCe nahradil šestnácistovku
Pod kapotou můžete mít osvědčenou čtyřválcovou benzínovou 1.2 16V o výkonu 55 kW (která dokáže za příplatek 20.000 Kč spalovat LPG) nebo čtyřválcový diesel 1,5 dCi s filrem pevných částic dosahující rovněž s výkonu 55 kW (ve verzi Stepway dosahuje výkonu 66 kW). A to není všechno. Móda malých oturbených tříválců dorazila i pod kapotu Sandera. Pořídit si tak můžete přeplňovaný tříválec TCe o výkonu 66 kW, který dovoluje Sanderu uhánět až 175 km/h a stovku zvládne za 11,1s. O velké překvapení se Sandero postaralo po otevření kapoty motoru. O otevření se totiž stará plynová vzpěra, kterou často není vybaven ani třikrát dražší vůz střední třídy.

Testovaný tříválec již nějakou dobu pohání nové Clio a v nabídce Sandera nahrazuje atmosférickou šestnáctistovku. Hlavním problémem tříválec je neplynulá jízda. Nějaké ty vibrace bychom mu odpustili, ale jeho celková neplynulost je jeho největší slabinou. Nejhorší situace panuje při nezahřátém motoru, kdy dochází při sešlápnutí plynového pedálu k výpadkům tahu. Spojka je naladěna opravdu měkce a je příjemnou společnicí zejména při popojíždění v kolonách. Pro klidnou jízdu není nutné tříválec vytáčet nad tři tisíce otáček. K správnému přeřazení Vám napovídá indikátor řazení. Již při dvou tisících je k dispozici dostatečný výkon, který exceluje o 500 otáček výše a polevuje až po překročení pěti tisíc. Týden strávený za volantem Sandera znamenal průměrnou spotřebu 6,4 l/100 km.

Lehkost je znát
Dacia Sandero je velmi lehké. Pohotovostní hmotnost činí pouhých 962 kg, což je v dnešní době nevídaná hodnota. Díky tomu dobře mění směr, není v zatáčkách těžkopádné a poskytuje dobrou dynamiku i se základním motorem. Citelnou nectností Sandera je však horší směrová stabilita. Potřeba je si zvyknout i na řízení bez vratného momentu. Řízení ovšem překvapí nečekaně přímým kontaktem s vozovkou, a tak přicházející ztrátu adheze odhalíte dříve, než zasáhne stabilizační systém, který nelze vypnout (u Sandera to nevadí). Při zatáčení se Sandero chová zřetelně nedotáčivě, přičemž se stále přijatelně naklání. Velmi měkká sedadla s jen minimálním bočním vedením, která navíc nejsou zrovna stvořená pro dlouhé dálniční jízdy, Vám brzdy dají najevo, jak se má se Sandere jezdit. Silnou stránkou je velmi dobrý komfort pérování, vzhledem k hmotnosti uspokojí i brzdy. Dlouhé jízdy za tmy nejsou zrovna příjemné díky slabému výkonu světlometů (verze Stepway svítí mnohem lépe). Sandero je nejlepším společníkem přes den při jpohodových jízdách na kratší vzdálenosti. A právě pro tento účel byla tato cenově dostupná a praktická Dacia stvořena. Za uvedené peníze jen těžko koupíte nový, stejně praktický pětidveřový vůz.

Berte dvanáctistovku
Za 159.900 Kč pořídíte Sandero s benzínovou 1.2 16V/55 kW v základní výbavě Access, u které se musíte smířit s absencí stavitelného volantu (nelze nastavit ani výškově) a také se musíte obejít bez předních mlhovek, palubního počítače, autorádia, centrálního dálkového zamykání nebo klimatizace. Druhý stupeň výbavy Ambiance je také dobré přeskočit a rovnou sáhnout po verzi Arctica, která přináší vše potřebné. Na povedenou benzínovou čtyřválcovou dvanáctistovku Vám bude stačit 194.900 Kč. Pokud budete chtít hodně spořit, připlaťte si 20.000 Kč za tovární pohon na LPG. A pořád bude Sandero o 8.000 Kč levnější než námi testovaná verze s tříválcem, která nám nedáváu cenově dostupného vozu příliš smysl.

(plusy)
prostorný interiér
cenová politika (nízké příplatky)
nízká hmotnost vozu (962 kg)
celková jednoduchost
povedený audiosystém s navigací
plynová vzpěra kapoty motoru
možnost továrního pohonu na LPG
dobrá bezpečnostní výbava v základu
docela příjemný zvuk motoru

(mínusy)
gumové řazení
divný projev motoru (nejpříjemněji se projevuje paradoxně v režimu ECO)
vibrace motoru
tenký věnec volantu
nekrytá nákladová hrana
slabý výkon světel
jen výškově stavitelný volant
slabší brzdy