Test: Citroën SpaceTourer 2.0 BlueHDi 150 S&S - Multivane, hlásím problém!

Citroën na počátku června uvedl dva zajímavé vozy stojící na nové modulární platformě EMP2. Šlo o užitkový Jumpy a rodinněji (nebo chcete-li luxusněji) pojatý SpaceTourer, který se zástupci firmy nebáli přirovnat ke zrušenému MPV C8. Na prezentaci v okolí Prahy byly oba modely k vyzkoušení a civilněji pojatý SpaceTourer nás natolik zaujal, že jsme se rozhodli pro podrobný týdenní test. Kam ale vyrazit s tak velkou dodávkou? Netrvalo dlouho a bylo jasno. Podzimní Alpy jsou přece krásné, a když máme navíc tolik prostoru pro všechna ta (ne)potřebná zavazadla?

Za 6 dní jsme absolvovali bezmála 2 000 kilometrů, SpaceTourer vyzkoušeli ve dvou, pěti ale i osmimístné konfiguraci a dokonce v něm spali. O jeho praktických schopnostech proto víme vše a nabyté dojmy vám podrobně vylíčíme.
Nejprve ale pár slov k vzhledu, který je (zvláště pak z fotografií) velice matoucí.

Exteriér – hra na schovávanou

SpaceTourer totiž neuvěřitelně klame tělem a jeho skutečným rozměrům uvěříte až ve chvíli, kdy se mu postavíte tváří v tvář. Na výšku měří nečekaných 1 900 mm a je tedy akorát tak velký, aby se vešel do většiny podzemních garáží (všimněte si té podobnosti s volkswagenem). Také skutečnou šířku 1 920 mm prozradí až napodruhé. Abyste si totiž uvědomili rozkročený rozměr vozu, musíte nejprve usednout za volant a zpozorovat, jak neskutečně daleko je od vás sedadlo spolujezdce. Teprve pak oceníte báječnou práci designérů, kterým se přední část nesmírně povedla.

U bočních proporcí se rovněž na malý moment zastavím. SpaceTourer (stejně jako užitkový Jumpy) figuruje v nabídce ve třech různých délkách, které jsou žertovně označeny písmennými zkratkami XS, M a XL. Nejkratší XS nabídne 4 606 mm a jako jediné ze tří provedení disponuje i kratším rozvorem s hodnotou 2 925 mm. Testované provedení M hospodaří s délkou 4 956 mm a rozvorem na hodnotě 3 275 mm. Nejdelší XL, které snadno poznáte díky dlouhému zadnímu převisu, pak nabízí mohutných 5 306 mm. I středně velké provedení nám však bohatě stačilo a jsme si jisti, že dalších 350 mm bychom nevyužili. Nemluvě o městském parkování.

Ale zpět k mystifikaci… Nevím, kdo vynalezl ta legračně vypouklá zadní světla, ale SpaceTourer se díky nim tváří jako roztomilé kombi zanedbatelných rozměrů a působí. No jak to nazvat – dětsky? Samozřejmě jen do chvíle, než přijdete blíž.

Abych to shrnul. Nový SpaceTourer dokonale maskuje vnější rozměry a prakticky ze všech úhlů vypadá dobře. Jako celek je ale roztodivný. Proč? Při pohledu na přední část vás uhrane tak pronikavým pohledem, až máte z jeho výrazu pocit, že s ním osobně přijel snad sám Batman. Pak jej ale obejdete a nabytý respekt mizí fuč. Mně osobně se jistá míra schizofrenního vzhledu líbí, každý ale můj názor sdílet nebude.

Interiér – vše, co potřebujete, je zde

Víte, co bylo největším problémem při vracení testované novinky? Nic v ní nezapomenout. Tvůrci opět přemýšleli hlavně nad prakticky využitelným prostorem a musím potvrdit, že se jim v tomto ohledu SpaceTourer povedl. Opravdu vše (ať jsou to klíče, mobil, peněženka, nebo jiné zbytnosti) si máte kam dát. Kvitovat musím také obrovské kapsy v předních dveřích, kam bez obtíží naskládáte zásobu pitného režimu na týden dopředu, a v neposlední řadě se mi líbila i praktická polička pod panelem multimediálního displeje, ze které díky zvednutému okraji nic nevypadne. Třeba držáky nápojů na horní straně palubní desky jsme ale objevili až po třech dnech. Ze sedadel totiž nejsou vidět a s dosavadním počtem přihrádek, kapes a poliček jsme byli tak spokojeni, že nás nenapadlo hledat další.

Testovaný SpaceTourer jsme měli k dispozici v levnější specifikaci FEEL, jejíž cena (u středně dlouhé verze) začíná na přijatelných 847 000 korunách (samozřejmě s nejslabším motorem 1.6 BlueHDi 115). V nabídce ale téměř nic nechybí a kromě vyhřívání předních sedadel (+ 7 260 Kč), chytré navigace TomTom (+ 24 805 Kč), zadního parkovacího asistentu (+ 6 655 Kč), nebo třetí řady sedadel (+ 27 000 Kč) nemusíte moc připlácet.

Lavici ve druhé a dokonce i třetí řadě vám však Citroën v online konfigurátoru nadělí automaticky a navrch přihodí ještě kožená perforovaná sedadla (za 48 400 Kč), která mají dle propagačních materiálů zajišťovat daleko lepší jízdní komfort. Ty však rovnou vyškrtněte. Nejen že si za ušetřených bezmála 50 000 Kč můžete pořídit třeba xenonové světlomety (+ 22 990 Kč), ale v rámci úspory se vejdete i do dalších investic, díky kterým můžete SpaceTourer vybavit třeba barevným head-up displejem, nebo bezdotykovým otvíráním bočních posuvných dveří. A tyto vymoženosti žádný z konkurentů nemá.

Tím nejzásadnějším důvodem pro vyškrtnutí předvolených sedadel je ale primárně kvalita základních, látkových. Ta nás doslova ohromila. Sice nevypadají hezky, ale ani při extrémně dlouhých přesunech z nich nebolí záda a navzdory opticky mizernému bočnímu vedení skvěle podrží tělo. Rovněž délka sedací části poskytuje stehnům dostatečnou oporu a nebýt těch ledabyle sešitých loketních opěrek, nebylo by co komentovat.

S pochvalami na adresu sedadel ale pořád nejsem u konce. Tak nízké ukotvení totiž vůbec nečekáte! Oproti multivanu jsou přední sedačky v porovnání s palubní deskou o 40 milimetrů níž. Díky tomu působí kabina daleko útulněji a jen s tím rozdílem, že máte neporovnatelně lepší výhled, si připadáte jako v osobním voze.

Poklepání na palubní desku však rychle odhalí pravou tvář citroënu. Vzhledem k ceně vozu by ovšem nebylo na místě dožadovat se měkčených plastů a ozdobných lišt z drahých kovů. Použité materiály jsou sice tvrdé, jejich slícování, funkčnost a hlavně ergonomie dosáhly ovšem na takovou úroveň, že vám to absolutně nevadí. Á propos, vždyť i Multivan má podobně tvrdou palubku.

Pár věcí, které nám vadí, ale přesto nacházíme. V první řadě jde o absenci loketní opěrky ve dveřích. Svůj loket si můžete opřít jen o tvrdou hranu okna, kde vás později začne bolet, anebo se jako správný řidič spokojit s pevně sevřenýma rukama na volantu. Tím však ihned narážíme na druhou potíž. Pozice volantu je bohužel (i přes možnost podélného a horizontálního nastavení) příliš vysoko a pro lepší pocit si musíte trochu poposednout. Stále nekončím… Zatímco tlačítka k ovládání hlasitosti audia na volantu najdete na levé straně, otočný váleček sloužící k přeladění stanic rádia se jaksi ocitl na straně opačné. Proč to proboha není vedle sebe?!

Mírným zklamáním byl také prostor v oblasti kolen. Ne vpředu, zde je ho na výsost, ale v zadních řadách. Pokud je totiž necháte ukotveny v ideálním poměru, aby měla každá lavice stejně prostoru, nikdo ze šesti členů jej nebude mít nazbyt. Osoby do 175 centimetrů výšky se vám se stížnostmi pravděpodobně neozvou, ale já bych se okamžitě snažil vymyslet nějakou kulišárnu, pomocí které bych se prodral na přední sedadla.

Kritika končí, to dobré opět začíná… Ubíráme se totiž k oblasti, v níž bude SpaceTourer jen těžko hledat soupeře, neboť dokáže i při osmičlenné konfiguraci nabídnout až 798 litrů zavazadlového prostoru. A to nezapomeňte, že se stále bavíme o středním provedení M. (Varianta XL se zastavila až na 1 384 litrech.)

Pravá zábava ale začíná po vyjmutí třetí řady sedadel (ta překvapivě nejsou výrazně těžká). V pětimístném uspořádání máte najednou co dočinění se zavazadelníkem disponujícím hodnotou 2 381 litrů, kam bez nadsázky odnosíte půlku nezbytné veteše, manželčiny kufry a s trochou štěstí i veškeré hračky všech vašich ratolestí. Pod zadní řadou navíc stále zůstalo zhruba 10 centimetrů místa, třeba pro lyže.

A po vyndání všech zadních sedadel? Papírovou hodnotou vás už jistě nepřekvapím, ale přesto… 3 968 litrů, to není málo, že? Nás však daleko více zaujala délka ložné plochy, díky níž si z podlahy vozu uděláte třeba plnohodnotné dvojlůžko. Rozměry 2 413 x 1 618 mm na příjemné přespání opravdu stačí a jediným kouskem, kde se musíte uskromnit, je prostor mezi zadními koly, který se zúží na stále přijatelných 1 228 mm.

Ve výsledku je tedy jen na vás, zda chcete SpaceTourer používat jako mikrobus, obrovské rodinné kombi, nebo soukromý hotel. Jeho interiér bude vždy útulným místem. A těch několik zmiňovaných nedostatků? Vzhledem k pořizovací ceně bychom jich odpustili více.

Motor – suverénní hybatel

Nový SpaceTourer lze objednat ve třech výkonových provedeních s tím, že všechny tři motory spalují naftu, jsou standardně vybaveny technologií AdBlue a splňují normu Euro 6. Základní 1.6 BlueHDi 115 uspokojí všechny, kteří chtějí splynout s davem. Silnější motor 2.0 BlueHDi 150 ale již vystrkuje růžky a svou posádku o svém potenciálu nenechává na pochybách. Nejvýkonnější 2.0 BlueHDi 180 je pak k dostání výhradně se šestistupňovou samočinnou převodovkou a jeho masové využití předpokládá Citroën hlavně u nejdražších verzí s názvem SpaceTourer Business.

Stejně jako u délky, šli jsme i nyní zlatou střední cestou. A že to bylo dobře? O tom nepochybujte! Slabší z dua vznětových „dvoulitrů“ disponuje výkonem 150 koní a točivým momentem 370 newtonmetrů. To rozhodně nejsou špatná čísla a vzhledem k hmotnosti 1 895 kg lze očekávat, že s tímto motorem nebude nikdo brzdou provozu. Skutečnost je ovšem daleko lepší. SpaceTourer má chuť zrychlovat i v tempech německých dálnic a nemít v tachometrových 173 km/h omezovač, snad by jel 200. Motor ale překvapí i v nižších rychlostech, kde bývá ukázkově tichý, nijak se neulívá a je ze sebe vždy připraven vydat to nejlepší.

Za značnou částí stojí také skvěle odstupňovaná převodovka. Nižší kvalty krásně navazují a díky dlouhé šestce, která je dle moderních trendů nastavena takzvaně „na úsporu“, ušetříte při dlouhých trasách citelnou část paliva. Noční můrou je ale citelný turboefekt, který okolo 1 800 otáček přijde s takovou intenzitou, že vám přehází polovinu věcí v autě. U vyšších kvaltů jej samozřejmě skoro nepocítíte, ale rozjezdy do prudších kopců bývají skutečnou lahůdkou. A to se pak divíte, kolik takových kopců vlastně je.

Po zkušenostech s „dvoulitrovými“ multivany jsme čekali atak na 10litrovou spotřebu. Po prvním dni a zhruba 500 kilometrech příjemně svižné jízdy na nás mával ale úplně jiný údaj - 7,3 l/100 km. Další dny však znovu klesal, a když jsme se blížili domů, dosáhli jsme spotřeby jen 6,9 l (nemalý podíl na úspěchu měla i kvalitní německá nafta). Upozorňuji ale, že značnou část cesty vůz skutečně trávil na dálnici při rychlostech okolo 150 km/h. Výsledný apetit je tedy znamenitý.

Jízda – pohodlný osobní vůz

Pakliže byste chtěli chování novinky SpaceTourer charakterizovat jednou větou, zněla by nejspíše takto: Jde o ryze osobní automobil, který si z dodávky vypůjčil akorát řízení. Přestože ovládání vozu nepatří k nejhorším, vyjde vám z poměření se zbytkem jako jasné negativum. Řízení je totiž tak pomalé, že musíte v každé křižovatce vytočit minimálně jednu a půl celé otočky. Nemluvě o nulové citlivosti kolem středové polohy a příliš horlivém posilovači řízení. Podobné je to ovšem i s řazením šestistupňové manuální převodovky. Nepůsobí sice gumově, ale je znatelně umělé a navíc nepřesné. Přeposilované jsou také brzdy a ani samotná spojka moc citlivosti nepobrala. No zkrátka průměrná moderní dodávka. Pak si ale zvyknete a začnete si všímat věcí, které jsou u tohoto typu automobilu daleko podstatnější.

Neutralita v zatáčkách, minimální náklony karoserie, ale i perfektní stabilita při vysokých dálničních rychlostech. Nic z toho k dodávkám odjakživa nepatřilo a všemi těmito vlastnostmi hodlá nový Citroën přilákat zákazníky. Konstruktérům se zároveň skvěle podařilo utlumit rázy od zadní nápravy, díky čemuž do zad nedostáváte kopance známé od konkurentů.

A vyniká ještě v jedné věci… Při jeho výrobě bylo použito zvýšené množství absorpčního těsnění, které zabraňuje pronikání nepříjemného hluku. SpaceTourer je proto až nepřirozeně tichý, což dokazuje také fakt, že se i na dálnici můžete polohlasně bavit s cestujícími ve třetí řadě sedadel.

Závěr – horký favorit

To se to cestuje, když vás po stovkách kilometrů nebolí hlava, díky chytré navigaci víte, jak před vámi vypadá doprava, a za vámi je kompletní lůžková úprava, na níž si kompletně protáhnete záda. Tip na báječný výlet, že? Teď ale trochu seriózně…
Nový Citroën SpaceTourer je i přes své chyby nadmíru dobrým a hlavně příjemně jezdícím automobilem, který potěší nejen inovativními řešeními a příjemnou pozicí za volantem, ale také spoustou prakticky řešených prostor.
Provedení M vyhoví všem požadavkům běžného uživatele. To stejné musím tvrdit o „dvoulitrovém“ HDi s výkonem 150 koní a pokud jde o výbavu, pak je i výchozí stupeň FEEL více než dostatečným základem na to, aby vám kromě pár příplatků nic zásadního nechybělo.

Pokud tedy sháníte extrémně praktické rodinné kombi, soukromý mikrobus, anebo třeba obrovskou dodávku s možností kdykoliv odvézt až 7 dalších osob, připište si nový SpaceTourer na seznam. Za 901 450 Kč je jedním z předních kandidátů (základní cena s testovaným motorem).

Plusy
+ design přední části
+ jízdní komfort
+ míra akustického odhlučnění
+ množství odkládacích prostor
+ výhled z vozu
+ posed v interiéru
+ dobrá ergonomie ovládacích prvků
+ živelný projev motoru
+ spotřeba paliva
+ cena

Mínusy
- nepřesné řazení
- pomalé řízení
- pozice volantu
- absence loketní opěrky ve dveřích
- neosvětlená tlačítka změny intenzity jasu