Hlavou do displeje, aneb jak se homologují nové modely aut

Homologace je dlouhá a náročná cesta, na jejímž konci je takzvaný certifikát o schválení typu vozidla. Bez něj by výrobní linky zely prázdnotou, certifikát je totiž podmínkou pro uvedení vozidla na trh. Je to ověření splnění legislativních předpisů týkajících se především bezpečnosti, emisí a dalších požadavků na jednotlivé systémy vozidla.

Legislativní požadavky se liší podle trhů, kam má být vůz uveden, jinak tedy vypadají zkoušky pro Evropu, jinak například pro Austrálii nebo země Perského zálivu.

Vůz jako stavebnice

Vše začíná u jednotlivých komponentů. Některé z nich se homologují ještě u dodavatele, který za ně zodpovídá, a v celém procesu schválení vozu je to takový základ pyramidy. „Celkově je takových dílů zhruba padesát, patří mezi ně například skla, bezpečnostní pásy, světlomety nebo pneumatiky,“ říká Lukáš Novotný, koordinátor homologace celého vozu. Škoda Auto všechny tyto certifikáty komponentů potřebuje k dalším krokům, takzvaným systémovým schválením.

Systémová schválení jsou výsledkem testování celého vozidla, při kterém se ověřuje splnění dalších zhruba šedesáti celosvětových předpisů a norem EU. Jejich počet je rozličný podle typu pohonu (benzin/diesel, plug-in hybrid, BEV), podle počtu asistenčních systémů a použitých bezpečnostních prvků. Celý proces homologace je prováděn ve spolupráci s nezávislou technickou službou (např. TÜV SÜD, DEKRA), která je autorizována schvalovacím úřadem.

Ukažme si to na příkladech

Výrobce světlometů musí podle předpisů vyrobit produkt, který si homologuje. Výrobce automobilu může použít jen homologovaný díl a poté musí homologovat ještě jeho správné umístění ve voze a správnou funkci. „Kontroluje se například umístění světlometu do správné výšky, pevnost úchytů pro bezpečnostní pásy nebo zakrytí kol blatníky, aby od nich neodlétaly nečistoty na karoserii,“ přibližuje Lukáš Novotný. K dílkům této schvalovací skládačky patří náročné nárazové testy a dalšími z důležitých jsou emise škodlivin pohonu vozidla.

 Testování pohlcení energie nárazu maketou hlavy. Při nárazu nesmí dojít ke zranění.

Systémová schválení poté vstupují do takzvaného celoevropského schválení, při němž vůz získá svůj certifikát, bez kterého se nesmí vyrábět. Výsledná dokumentace schválení typu vozidla má i 200 stran, nicméně dílčí systémová schválení, například pro zmíněné emise, mohou obsahovat další stovky stran.

Na základě celoevropského schválení získá každý vyrobený vůz dokument COC (Certificate of Conformity), který je jakýmsi rodným listem a je nezbytný pro první přihlášení do registru vozidel a přidělení registrační značky. Jak podobný rodný list vypadal před 130 lety, si můžete připomenout v našem dřívějším článku.

Práce nekončí

Ani získáním všech schválení a zahájením sériové výroby auta však pro vývojáře a homologátory v automobilce práce nekončí. Každý vůz se i po uvedení na trh dále vyvíjí a modernizuje a v rámci takzvané modelové péče doznává až dvakrát ročně technických změn. Pokud je taková změna homologačně relevantní (což není úplně každá), je třeba všechna schválení aktualizovat.

Test pevnosti kotevních míst bezpečnostních pasů

Pokud vůz dostává novou verzi, například Sportline, nemusí se celý homologovat znovu, ale zažádá se pouze o rozšíření uděleného schválení. Nové motory pak procházejí měřením emisí, měřením hluků, a pokud by se jednalo o nejtěžší variantu motoru ve voze, tak znovu i nárazovými zkouškami a zkouškami brzdového systému.