Test: Opel Astra 1.6 CDTi - Kde jsi, "lehkonožko"?

Železo je nutné kout, dokud je žhavé, a tak jsme se rozhodli, že novou Astru nenecháme v klidu ani tentokrát. Po zmiňovaném tříválci přichází na řadu druhá nejsilnější vznětová motorizace o výkonu 100 kW, která vzhledem k pohotovostní hmotnosti Astry (1350 kg) slibuje slušné svezení. Nebude to zklamání? Již úvodem musím říct, že testovaná „jedna-šestka“ cvičí s Astrou skutečně úctyhodně a dynamikou, ba dokonce ani spotřebou nás tento vůz jistě nezklamal. Jako řidič sice hned poznáte, jestli vezete jednoho či dva kamarády, ale navzdory tomuto faktu se i při plném obsazení můžeme stále bavit o ne zrovna pomalém autě.

Vnější design skrývající podobnost snad se všemi modely ve třídě již obsáhleji rozebírat nebudu. Vůz však nově šatila sladká, modro-stříbrná metalíza (14.400 Kč), která mu, nutno dodat, skutečně slušela a k zahození nebyly ani 17 palcové ráfky, které jsou v testované výbavě Innovation základem.

V interiéru se pak oproti minulé Astře událo několik změn. Nově jsme seděli na polokožených sedadlech v béžové barvě (no, spíše jen látkových – kůže tu opravdu moc není), která navzdory základnímu tvarování poskytují perfektní oporu v oblasti ramen, a konečně jsme si mohli pořádně osahat všechny jízdní asistenty, jež Astra nabízí. Za zmínku tak jistě stojí Lane Keeping Assist, který je součástí balíčku Opel Eye a dokáže vůz účinně řídit mezi pruhy stylem „od čáry k čáře“. Zapomenout nesmím ani na pokročilého parkovacího asistenta, který funguje překvapivě dobře a zajímavé je také monitorování bezpečného odstupu za vpředu jedoucím vozidlem či systém proti-kolizního brzdění. Naprostou lahůdkou jsou však světlomety LED Matrix (35.000 Kč). Již jsme s nimi jezdili, ale vždy se jednalo jen o kratší noční trasy za městem. Nyní, po téměř dvou tisících kilometrech převážně nočního jezdění, však mohu říci, že chtít Astru bez technologie LED Matrix je jako vzít si suchý rohlík a dívat se přitom do lednice na kvalitní šunku s máslem, se kterou by vaše svačina chutnala o moc lépe. Pojďme ale na to hlavní, kvůli čemu jste sem přišli.

Motor - spořivý traktorista
Již jsem naznačil, že motor, který Opel používá napříč všemi většími modely (ano, i v Insignii), nemá s Astrou sebemenší potíž. Zátah je již od 1.500 ot./min. zcela lineární, navíc se obejde bez jakéhokoliv dunění, ve 2 tisících nabývá díky 320 Nm svého maxima a rostoucí otáčky se nezastaví ani po překročení 4 tisíc. Astra tak letí vpřed jako namydlený blesk (zvláště pokud jste ve voze jen vy) a neznalý si proto jistě usmyslí, že pod kapotou nedřímá nic menšího než „dvoulitr“. Dobrou zprávou je také fakt, že motoráři Opelu nezabili motor zbytečně dlouhým zpřevodováním a 3.000 ot./min. na šestý převodový stupeň tak motor točí v obligátních 160 km/h. Jen po ránu je diesel trochu hlučnější a i po zahřátí dodává jízdě poměrně hlučný charakter. K tomu se ale ještě dostanu.

Když vám povím, že údaje o spotřebě v technické specifikaci vozu nejsou pouhou utopií, asi mi při pohledu na čísla 3,4l/100km (dálka) a 3,7l/100km (kombinace) nebudete věřit. Není divu. Nebýt dřívějších zkušeností s tímto motorem v Opelu Mokka, také bych nevěřil. Jenže v lehké a aerodynamicky skvěle zvládnuté Astře (koeficient odporu vzduchu Cd=0,285) se dějí věci… Reálně se totiž opravdu dá jezdit pod 4l/100km a pokud nepatříte mezi dálniční střelce, ani při běžných jízdách se nevyhoupnete nad 4,5 litru. Jako v tabulce to jistě není, ale přesto - klobouk dolů! Ovšem doopravdy zajímavé to začíná být až v momentě, kdy Astře solidně „šlapete na krk“. Nejen že jedete opravdu velice rychle, ale ani po urputném snažení spotřeba nepřeleze osmilitrovou hranici, čímž se z kompaktního Opelu stává expres, který vás navzdory malé nádrži (48 litrů) přepraví za každých okolností do vzdálenosti minimálně 600 kilometrů. Při běžné jízdě však dojezdová hranice téměř vždy atakuje 1000 km a vzhledem k tomu, že ani ve městě se spotřeba nedostala přes 6 litrů nafty, nemůžeme proti výsledným hodnotám říci pOpel. Jak tedy naftová Astra jezdí? Že rychle, už víme, ale nabízí také onu lehkost a ovladatelnost litrových verzí? Název testu napoví…

Jízda - kam s tebou?
Bohužel, bohudík. Ať to vnímáte jakkoliv, vznětová Astra je navzdory stejnému vzhledu zcela jiným automobilem. Nejen že má o něco tužší podvozek (vzadu s Wattovým přímovodem), díky němuž je poměrně neklidná a na českých silnicích poskakuje jako neposedný pes, ale onen lehkonohý charakter litrového provedení se z ní dočista vytratil. Mohlo by se tak zdát, že jízdně více než co jiného připomíná odstupující generaci J. Jenomže ani to není tak docela pravda. Auto sice podobně reaguje na pokyny volantem, v utažených zatáčkách má mírné tendence k nedotáčivosti a při jízdě v přímce se tu a tam objeví náznaky něčeho, čemu se dá se zavřenýma očima říkat plavnost. Pak ale přijde první zatáčka pod plynem a jakákoliv podobnost s odstupující generací je rázem pryč. Měkké zimní Nokiany (výborná volba, Opele!) zaklesnou do silnice, tvrdý podvozek najednou dává dobrý smysl a vy zjišťujete, že tohle auto dokáže být zábavnější, než jste do poslední chvíle čekali. Hmotnosti auta je najednou tak akorát, odezva přesného řízení k řidičskému dovádění zcela postačuje a nízko posazená základní sedadla dokazují, že se jich není třeba obávat ani při razantním zacházení. Tohle není Astra J ani náhodou…

V čem ale naftová verze ztrácí v porovnání s tříválcem, je komfort jízdy. Nejde tu ani tak o samotný podvozek (tříválec jej má o poznání měkčí), jako o hluk, který vznětový agregát při jízdě vyrábí. Akustická pohoda proto není tak dobrá a díky vyšším rychlostem, jaké vznětová Astra snáz dosahuje, vám nakonec připadá o dost hlučnější.

 
Závěr - mužské labutí jezero
A je to tady. Ptáte se, kdybychom si měli vybrat? Propastný rozdíl 90.000 Kč v ceně tentokrát neznamená jen stejné auto s odlišným motorem. Astra je s druhou nejsilnější dieselovou motorizací překvapivě svižná, nečekaně úsporná a bohužel i poměrně hlučná. Jedná se však o zcela jiné auto, které je určeno sportovněji založeným zákazníkům s pozdějším datem narození a chutí se při zachování rozumných provozních nákladů občas trochu svézt. Navzdory vyššímu výkonu, nižší spotřebě a jiným skvělým vlastnostem ale přišla dieselová Astra o to nejdůležitější. O tvář křehké baletky, která jen lehoučkými krůčky našlapuje po silnici a jako jemná květinka se vyhýbá všem nástrahám. Pokud ale přece jen toužíte po vznětové verzi a s labutím jezerem se spokojíte v podání mužského baletu, je testovaná Astra 1.6 CDTi Innovation za akčních 509.900 Kč více než přijatelnou nabídkou.

Plusy
+ Vyváženost designu
+ Ultra lehká konstrukce
+ Možnosti příplatkové výbavy
+ Kvalita příplatkových sedadel
+ Světlomety LED Matrix
+ Lehkost jízdního projevu
+ Přesné řazení v krátkých drahách
+ Přesné řízení

Mínusy
- Nevyužitý prostor na středovém panelu
- Náchylnost motoru při nešetrném zacházení
- Hluk od kol na mokré silnici
- Nedomyšlená páčka stěračů