Test: Škoda Kodiaq 1.4 TSI 4x4 6MT - cestou do školky

Český fenomén dává i s nejslabším motorem dobré důvody k tomu, proč nad ním uvažovat. Jezdí tiše, klidně, zároveň ale velmi vyváženě, a hlavně se na jeho palubě dočkáte pocitů blaha a vnitřní harmonie. To však trochu předbíhám. Kodiaq 1.4 TSI zkrátka musíte pochopit...

Pokud jste si nový Kodiaq ještě neobjednali, a přesto nad ním uvažujete, možná děláte chybu. Ani deset měsíců po oficiální premiéře se totiž dveře v předsálích oficiálních distributorů značky netrhnou, a Škoda tak absolutně nestíhá. A to nejen poptávku z Česka. Je ale nový Kodiaq vážně tak dobrý, že se na něj stojí fronty? Vydali jsme se to zjistit.


Exteriér - líbivý a minimalistický
Mohutnost, s jakou působí na silnici, se při statickém ohledání nedostaví. Kodiaq není malý, to rozhodně ne. Svou stavbou se řadí někam mezi odstoupivší Yeti a velká SUV typu Audi Q7. A jak se ale dozvíte v následující kapitole, vnitřní prostor připomíná spíše druhou skupinu velikánů.

Přední část Kodiaqu působí majestátně, osobně však jeho výrazu vytýkám jisté prázdno, kterým upoutá obdélníkový vstup vzduchu pod registrační značkou (svou roli na zmiňovaném dojmu samozřejmě sehrává bílý perleťový lak). Mlhová světla jsou pousunuta hned pod přední světlomety (mimochodem veškeré vyzařované světlo obstarává technologie LED), což je jistě praktické, pokud budete vůz užívat mimo silnice. Auto působí mile, až poněkud subtilně, rozhodně mu však nechybí sebevědomí, což je u SUV považováno za samozřejmost.

Ostré linky se přes boční partie s vysoko taženými blatníky a menší prosklenou plochu táhnou až k zádi, kterou kombinují efektně řezaná světla s designem evokujícím český krystal. Musím říct, že zadní část jsem zprvu považoval za slabší z obou konců vozu, ale začala se mi líbit. Designová čistota elektricky ovládaného víka pátých dveří a jemně zkosených světel nevyjde z módy ještě hodně dlouho. 18palcová kola pak představují přijatelný kompromis mezi designem a jízdním pohodlím. V redakci jsme se jednohlasně shodli, že větší ráfky bychom ani kvůli lepšímu chování na silnici nevolili. V kapitole Jízda se dozvíte proč! Pojďme na interiér.

Interiér - síla temné strany
Na adresu vnitřního designu snesu již více kritiky. Palubní deska byla opět ponechána takzvaně "čistá", přičemž kombinuje hrany, lehce futuristický design s prolisem v prostřední části a tu nejmodernější techniku (se skleněným dotykovým displejem), kterou má Škoda k dispozici. Není to ošklivé, ba dokonce ani nepříjemné prostředí k životu. Blažené pocity, které popisuji v perexu, však ze samotného interiéru pramenit nebudou. Jsem si jistý, že kupříkladu s dřevěným dekorem verze Scout bude vnitřek zase o něco útulnější. V testovaném voze si ovšem díky přemíře černoty a lesklých povrchů připadáte jako příslušníci temné strany síly z Hvězných válek.

Vojáci imperiální armády však museli být pořádní obři! Místa je tu habaděj, v konfiguraci 5 dospělých a 2 děti zvládne Kodiaq ještě 270 litrů zavazadel, a když sklopíte obě zadní řady, nezadá si s menším "užitkáčem". Sám měřím 185 centimetrů, a jakmile se posadím za sebe do druhé řady, okamžitě dávám nohu přes nohu bez jediného škrtnutí botou o sedadlo vpředu. Zadní sedadla potěší rovněž daleko lepším tvarováním, takže sem rozhodně bez řečí posadíte i kolegy z práce. Logicky pak nechybí ani nastavitelný sklon nebo podélný posuv, kterým lze zvětšit zavazadlový prostor. No a jak ten je vůbec velký? Na oficiálně udávaných 720 litrů musíte v případě sedmimístné konfigurace bohužel zapomenout. I když... Ne tak docela. Při posunutí druhé řady vpřed (na tu si už nikdo větší nesedne) nabídne Kodiaq až 765 litrů. Při standardním rozmístění pěti sedadel se pak stále bavíme o více než přijatelných 560 litrech. Na výlety tedy víc než dost!

Na digitální přístrojový štít si bude Kodiaq muset ještě počkat, skleněný displej uprostřed ale mnohé dohání. Funguje brilantně, je čitelný i na přímém slunci a zobrazované údaje jsou intuitivně rozmístěny (u Škody standardem), ke kapličce přístrojů se ale musím ještě jednou vrátit. A nepůjde o nic pozitivního. Nevadí mi, že zde v rámci pokrokovosti není displej, mechanické ručičky mám rád, proč ale návrháři použili takovéto budíky? Připomínají Octavii RS první generace (možná to byl záměr), co je však horší, bílé číslice zůstaly umístěny v šedém poli, kde na ně není moc vidět. Namísto aktuální spotřeby, navigace, nebo čehokoliv jiného tak raději volím aktuální rychlost i na barevném MaxiDotu (ten výraz mi bude chybět, musel jsem...) mezi budíky.

Probrali jsme vzhled, praktičnost i drobnější nedostatky, ale jak jsou na tom útroby Kodiaqu z toho nejdůležitějšího pohledu? Pojďme se na ně podívat řidičovýma očima.

Do rukou okamžitě padne velice příjemný volant, jaký si Škoda uchovává již pár let. Sedadla ze Superbu již známe a středová loketní opěrka doslova vyráží dech mírou své polohovatelnosti. Opěrky ve dveřích jsou pak trochu dál - no aspoň je tu místo. Hodně místa. Sedadlo je vzhledem k typu vozu ukotveno poměrně vysoko, takže zvlášť starší a lidé trpící problémy se zády budou jásat. Z pohledu řidiče si však sedadlo nemůžete nastavit do zcela ideální pozice. V rámci třídy se ale stále jedná o nadprůměr. Řadicí páka s malou hlavicí padne skvěle do ruky a potěší i poměrně krátké a dobře odstupňované dráhy řazení. Pedály jsou možná o trochu výš, ale na to si během pár minut zvyknete. Teď už nezbývá než vyrazit!

Motor - prostě kliďas
Zakladní jednotka s výkonem 110 kW a vypínáním dvou válců přijde vhod hlavně ve městě. Setkal jsem se s názory, že ten základní Kodiaq je vlastně na dvě věci, že vůbec nejede, hodně žere a že je tento motor do vozu daného typu zcela nedostačující. Podobná sprška negace však hovoří právě o tom, že daný jedinec absolutně nepochopil smysl této verze. Kodiaq 1.4 TSI 4x4 zkrátka není dálniční letec, který bude na požádání trhat asfalt, přejíždět mezi jednotlivými destinacemi v rekordních časech a nutit vás dělat za volantem skopičiny. Tohle auto má rádo pravý opak. Je vyklidněné, tiché a vzhledem ke kultivovanosti menšího motoru doslova harmonizující. Vypínání dvou válců absolutně není slyšet (dá se i deaktivovat trvale nastaveným motorem do sportovního režimu - ne, vážně pak víc nežere). Kodiaq 1.4 TSI doslova vybízí k tomu, abyste s ním po práci frčeli na pořádný nákup, který byste do jiného auta nedali, vyzvedli děti ze školky a jeli se třeba koupat někam k vodě, kam se s normálním autem hned tak nedostanete.

Motor odmění klidné řidiče, umí jezdit i pod hranicí 6 litrů na 100 kilometrů. Jakmile se začnete mírně hnát, pojedete za 8, a v případě kvapného přesunu brzy překročíte hranici 10 litrů. Přesně o takovém jezdění ale toto 1 620 kilogramů těžké (lehké!) SUV není. A o jakém tedy je?

Jízda - podvozek za všechny peníze
Trend, že ta nejslabší auta z nabídky jezdí obvykle nejlépe, se stává již novodobým folklórem a ani Kodiaq není výjimkou. Sám jsem již jezdil s verzemi 2.0 TDI a 2.0 TSI, a přestože nafta nořila přední tlumiče do zdvihů jen o maličko víc, ani ona nebyla těžkopádná. Natož pak "TSIčko".

Ale Kodiaq 1.4 TSI? To je pořádný "lehkoběžec". S přirovnáním verze 2.0 TSI k Usainu Boltovi vnímám testovaný Kodiaq s nejslabším motorem jako maratonského běžce z Etiopie, který odházel zbytečné svaly a každým pohybem dokazuje, jak čiperný umí být. Zdolávání městských zákoutí je hračkou, okresní silnice se stává kamarádkou a dálnici vzhledem k delšímu zpřevodování bez problému přežijete (při povoleném maximu se podíváte jen na 2 500 otáček). Řízení samozřejmě nepodává zpětnou vazbu, není ale moc přeposilované a Kodiaq se proto neřídí špatně. Tu nejzásadnější proměnu však představují adaptivní tlumiče DCC za 25 000 Kč. Inovace adaptivních tlumičů dosáhla již takové úrovně, že stlačitelná komora pozná, kdy auto počalo v zatáčení, a okamžitě zamezí v dalším potápění karoserie do zdvihů. Z toho důvodu se Kodiaq s lepšími tlumiči prakticky nenaklání a můžete s ním čiperně jezdit i bez nutnosti zapínání uskákaného sportovního režimu. Auto je zkrátka komfortní, méně uhoupané než Superb, ale v mžiku dokáže skvěle (a hlavně bezpečně) zatočit bez přílišných náklonů. Tohle u srovnatelné konkurence nenajdete.

Sedmimístná varianta ale disponuje také světlou výškou 188 mm (pětimístná 187), takže by bylo hříchem nevyzkoušet Kodiaq v terénu. Vyrazili jsme na kamenolom, který byl plný zlomů, ostrých kamenů a prašných cest s vyjetými kolejemi od těžkých náklaďáků. Dle předpokladů - Kodiaq obstál. A obstál více než dobře. Z jeho projevu je sice odhadnutelné, že podobné zacházení by zřejmě nemuselo být v rozpisu jeho denních jídelníčků, vše, kam jsme jeli, ale zvládl. Pohon všech kol na principu mezinápravové spojky haldex páté generace funguje brilantně, a pokud by někdo chtěl náhodou namítat, že se čtyřkolka k základnímu motoru nehodí, ať si na to vzpomene, až bude mávat své ženě a dětem, kteří odjíždějí v průběhu sněhové kalamity. Ne, čtyřkolka tu rozhodně není na obtíž a ten metrák navíc a 2 deci ve spotřebě za přidanou praktičnost auta rozhodně stojí.

Závěr - A teď tu vládnu já!
Při hlubším zamyšlení se nad otázkou, zda je Kodiaq vážně tak dobrý, aby se na něj musely stát fronty, přicházím na jednu podstatnou věc. A sice - v dnešní, už dost přesycené nabídce, doposud vlastně nic podobného nebylo... Vážně, opravdu nebylo. SUV rozumných vnějších rozměrů těsně pod hranicí prémiovosti, které je dostatečně praktické? To zní dobře a pro takový Hyundai Tucson by mohlo jít o pořádného konkurenta. Vezměme ale v potaz jednu zásadní věc - jak Kodiaq jezdí. Žádný z dosavadních konkurentů nic podobného neumí. 
Samozřejmě že i Kodaiq má své chyby a není jich málo, aktuálně jde však o nejlepší vůz Škoda, a to je vyznamenání, jaké byste vzhledem ke kvalitám aktuálního Superbu nejspíše ani nečekali. Konkurenci pro Audi Q7, BMW X5 nebo Mercedes-Benz GLE rozhodně nepředstavuje, jeho vlastní liga se ale musí třást strachy a upřímně... toho našeho Kodiaqa jim vážně nezávidím. Povedl se.

Zajímal by vás test Kodiaqu i s jiným motorem? Neváhejte nám napsat do komentářů.

plusy
+ praktičnost interiéru
+ vynikající jízdní vlastnosti
+ výhled vpřed
+ místo na zadní řadě
+ množství důmyslných řešení
+ využitelný potenciál vozu
+ množství moderních technologií
+ odvětrávání sedadel lze kombinovat s výhřevem

mínusy
- design kapličky přístrojů
- tvrdost kožených sedadel
- vyšší spotřeba při běžné jízdě
 

Technické údaje Škoda Kodiaq 1.4 TSI 4x4 6MT Style
Motor: zážehový přeplňovaný čtyřválec
Objem motoru: 1 395 ccm
Výkon: 110 kW (150 k) / 5 000 ot./min.
Točivý moment max.: 250 Nm / 1 500 - 3 500 ot./min.
Max. rychlost: 192 km/h
Zrychlení 0 – 100 km/h: 10,1 s
Spotřeba - město: 8,4 l/100 km
Spotřeba - mimo město: 6,0 l/100 km
Spotřeba - kombinovaná: 7,0 l /100 km
Objem pal. nádrže: 60 l
Délka/šířka/výška: 4 697 / 1 882 / 1 655 mm
Rozvor: 2 791 mm
Zavazadelník: 560 / 2 005 l
Pohotovostní hmotnost: 1 620 kg
Spotřeba během testu: 8,1 l/100 km
Základní cena v testované výbavě Style  811 900 Kč

Nabídka vozidel na prodej

Zobrazit více vozidel

Fotogalerie

text + foto: Martin Müller

Mohlo by vás zajímat


Nejnovější články


Nejčtenější články měsíce

Top
Nový Ford Mustang v prodeji. Základ za 1,6 milionu korun má osmiválec
Test: MG5 Electric – kombi z Činy, které nahání hrůzu evropským automobilkám Test: Honda ZR-V je miliónové SUV s výborným hybridem a neuvěřitelnou spotřebnou Test: Mazda 3 e-SKYACTIV X 186 - řidičsky zajímavý hatchback napěchovaný elektronikou Test: Kia Stonic 1.2 DPI - moc nejede, ale nic lepšího neseženete

Tipy z autobazarů

Nissan Navara

Rok výroby 2018

529 900 Kč

Mercedes-Benz Třídy S

Rok výroby 2017

999 000 Kč

Mazda 6

Rok výroby 2009

145 000 Kč

Volkswagen Touran

Rok výroby 2017

499 900 Kč