Test: Renault Clio Grandtour - konkurent Fabie Combi

Renault Clio Grandtour má s hatchbackem stejný rozvor. Kombi je však delší o 205 mm a ve srovnání s předchůdcem karoserie narostla o 30 mm. Příď kombíku je stejná, karoserie se liší počínaje B sloupkem směrem dozadu. Z boku je jasně patrná narovnaná střecha, která přináší oproti hatchbacku o 15 mm více prostoru pro hlavy cestujícím na zadních sedadlech. Na zádi pak nalezneme rozměrné páté dveře zakusující se do zadního nárazníku, díky čemuž je zadní hrana o 110 mm níže než u krátké verze (nakládání těžkých věcí je tak daleko snadnější).

Interiér je identický s hatchbackem. To znamená na jedné straně moderní a velmi povedený design, ale na druhé straně pocit subjektivní stísněnosti, přičemž za to může nízká prosklená plocha, která dělá kabinu temnější. Ve skutečnosti si na nedostatek prostoru nelze ztěžovat. Renault Clio Grandtour pojme čtyři dospělé osoby. Stěžovat si mohou akorát cestující na zadních sedadlech, kterým není dopřáno dostatek podélného prostoru (pro nohy) a dostatečně dimenzované zadní dveře, které jsou příliš krátké a ztěžují nastupování. Řidiče nepotěší plastové části volantu, které nemusí být zrovna pohodlné a divně fungující palivoměr. Ten nám i po ujetých 200 kilometrech ukazoval stále plnou nádrž, aby se poté najednou propadl téměř k polovině objemu nádrže.

Objem zavazadlového prostoru není silnou zbraní Clia, spíše naopak. Podle továrních údajů pobere zavazadelník 443 litrů, což je o 37 litrů méně než třeba Seat Ibiza kombi či o 62 litrů méně než Škoda Fabia. Na druhou stranu většina konkurentů ve třídě malých vozů karoserii kombi vůbec nenabízí a proti klasickým hatchbackům má Clio k dobru leckdy 150 litrů. Pokud vám nestačí základní půdorys 800 x 1.020 milimetrů a sklopíte zadní sedadla, vznikne téměř rovná ložná plocha. Rezervní kolo našlo své místo pod vozem.

Dobrý motor ve špatném autě
Pod kapotou dlouhého Clia můžete mít námi testovaný základní zážehový čtyřválec o objemu 1,2 litru s výkonem 54 kW nebo přeplňovanou verzi tříválce Energy 0,9 TCe, který dává 66 kW výkonu. Příznivci dieselů mohou sáhnout po jedné z patnáctistovek dCi (k dispozici je s výkonem 55 nebo 66 kW). Zkoušená benzínová čtyřválcová dvanáctistovka má zdvihový objem 1.149 cm3 a výkon 57 kW (75 koní) v 5.500 otáčkách, přičemž točivý moment vrcholící hodnotou 107 Nm přichází ve 4.250 ot./min. Jedenáct metráků vážící Clio Grandtour zdolá stovku za neoslnivých 15,4 s a rozjede se na papírových 167 km/h. Tolik teorie, pojďme na praxi. Dvanáctistovka postačí pro běžný pohyb, žádné zázraky však od ní nemůžete očekávat. Díky krátkému zpřevodování se rozhodně nehodí na dlouhé trasy. Při tachometrových 130 km/h motor totiž točí mírně přes 4.000 ot./min. V některých dálničních stoupáních musíte podřadit na čtyřku, jinak dálniční rychlost neudržíte. Pokud vůz plně naložíte, musíte ho při jízdě do kopců vždy řádně rozjet (například na dálnici D5 v Loděnickém kopci směrem na Prahu jsme před stoupáním Clio rozjeli na 140 km/h, přičemž rychlost neustále padala až na 110 km/h, což si žádalo podřazení). Na rovině je situace lepší, rozjet vůz na tachometrových 165 km/h dá sice chvilku zabrat, ale rychlost lze při dobrých podmínkách na německé dálnici udržet. Motor však točí přes 5.000 ot./min. což není pro stránce akustické a spotřeby zrovna příjemné. S Cliem Grandtour lze jezdit běžně za 6,5 l/100 km, při těžké noze za 9-10 l/100 l/100 km, což je na malý vůz doopravdy hodně. Osobně bychom se přimlouvali za nasazení benzínové čtrnáctistovky, nebo šestnáctistovky. Takto je řidič zbytečně flustrován nedostatkem výkonu a neustálým přemýšlením, aby nezdržoval provoz. Benzínová dvanáctistovka skvěle funguje v Twingo, ne v kombíku.

Podvozek by snesl vyšší výkon
Překvapila nás však dobrá stabilita vozu ve vysokých rychlostech (na danou cenovou kategorii jde o vynikající výkon). Kompromis mezi jistotou a pohodlím na palubě se podařilo nastavit ideálně, a to i díky pneumatikám s rozumným profilem. Schopný podvozek je sice tuhý, ale poměrně pohodlný a dobře se vyrovnává s nerovnostmi. Auto neztrácí kontakt s vozovkou ani na opravdu rozbité silnici a přední náprava nezatížená těžkým motorem má své limity dál, než by se zdálo. Clio Grandtour jezdí i na limitu překvapivě dobře. Až v extrému, na sérii nerovností se projeví přítomnost jednoduché zadní nápravy, která se vzdává daleko dřívě než ta přední (ta se snaží velmi dlouho udržet zvolený směr). Podvozek by snesl úplně v pohodě atmosférickou čtrnáctistovku nebo šestnáctistovku, která by malému kombíku slušela rozhodně více. A že už to tady bylo? Ano, a taky to fungovalo. Brzdy byly bez připomínek a řazení se výrazně zlepšilo (dráhy se nezadrhávají a správnou rychlost dobře trefíte), stejně tak řízení.

Hatchback + 16.000 Kč
Za Renault Clio Grandtour v základní výbavě Authentique s benzínovou dvanáctistovkou zaplatíte aktuálně 245.900 Kč. Námi testovaná verze Dynamique přijde na 295.900 Kč, přičemž výbavu testovaného vozu rozšiřovala příplatková metalíza (+12.500 Kč), zadní parkovací čidla (+9.000 Kč), paket Klimatizace – automatická klimatizace, světelný a dešťový senzor (+10.000 Kč).

Verdikt
Renault Clio Grandtour patří mezi malými hatchbacky k vzhledově nejatraktivnějším modelům. Potěší solidní výbavou, dobrou cenovkou a slušným interiérem. V základní testované motorizaci uspokojí méně náročné řidiče, kteří vůz budou používat spíše na kratší vzdálenosti. Všem ostatním doporučujeme sáhnout po vznětové patnáctistovce, která je však cenově jinde.

plusy
ovladatelnost, slušný komfort
atraktivní vzhled
cena, bohatá výbava
pětiletá záruka
slušné jízdní vlastnosti
dobře přístupný kufr

mínusy
méně místa v podélném směru
divně fungující palivoměr
zpřevodování (krátká pětka)
podprůměrná dynamika