Test: Renault Captur 1.2 TCe EDC

Kategorie malých SUV zažívá rozmach. Po Opelu Mokka nebo Peugeot 2008 tak na trh nedávno dorazil Renault Captur, který využívá podvozkovou platformu modelu Clio. Karoserie se však natáhla a rozvor prodloužil (Captur měří na délku 4.122 mm, široký je 1.778 mm a vysoký 1.568 mm, přičemž rozvor dosahuje hodnoty 2.606 mm). Světlá výška pak dosahuje nadprůměrné hodnoty 200 mm, kterou by mohly závidět leckteré větší SUV.

Renault Captur má pohon pouze předních kol, což vzhledem k cílové skupině zákazníků nevadí (ženy, městský provoz), ale je to na jednu stranu škoda. Není přece špatné mít u vozu se světlou výškou 20 cm možnost volby pohonu kol. Část zákazníků si ráda připlatí za to, že v zimě nebudou mít u teréně působícího vozu problém vyjet svah ke své chalupě, a nebo se dostat z parkovacího místa na sídlišti přes vyhrnutý sníh.

Renault nabízí široké možnosti individualizace, když uvádí až 200 různých možností vnějšího vzhledu a zhruba 100 konfigurací interiéru. Volit lze nejen různé barevné kombinace karoserie a střechy, ale i takové detaily jako jsou rámečky kolem mlhovek. Samozřejmostí je volba různě barevných disků nebo polepy kapoty či pátých dveří. V interiéru lze volit mezi světlým nebo tmavým provedeních a poté si lze k obrazu svému přizpůsobit drobnosti v podobě potahů sedadel či výběru dekoru volantu, který lze mít sladěný s motivem na střeše.

Palubní deska je převzatá z modelu Clio a není si ji potřeba podrobně představovat. Nejzajímavější novinkou je však šuplík před spolujezdcem – objemná výsuvná schránka nahrazující obvyklý kastlík, která je opravu praktický. Slabší je to ale s odkládacími prostory mezi sedadly, všechny přihrádky jsou malé a odkryté. Velice praktickou inovací jsou potahy sedadel, které jsou připevněny pomocí klasických a suchých zipů. Pokud je zašpiníte, můžete je snadno sundat a vyprat v pračce na 30 °C, což ocení zejména rodiny s dětmi. Praktickým doplňkem jsou zadní plastové části předních sedadel.

Zavazadlový prostor v základní konfiguraci pojme slušných 377 litrů, posunutím zadních sedadel ho zvětšíne na 455 litrům. Půdorys zavazadelníku činí 630x1.010 mm, nakládací hrana leží 750 mm nad vozovkou. Sklopením zadních sedadel pak docílíte využitelné prostoru o hodnotě 1.235 litrů. 

Captur nabízí multimediální systém R-Link, který jobsahuje navigaci Tom Tom a chová se jako chytrý telefon. Stačí se zaregistrovat do do R-Link Store a rázem máte k dispozici desítky různých aplikací (počínaje předpovědí počasí a konče u blbůstek typu R-Sound Effect, který pouští do reproduktorů zvuk vybraných motorů). Další zábavou být sledování kvality vzduchu nebo podrobné rozpisy spotřeby paliva.

Pod kapotou Capturu najdeme pouze turbomotory. Základ tvoří benzinový tříválec 0.9 TCe, vrchol pak námi testovaná čtyřválcová 1.2 TCe, která se pojí pouze s automatickou převodovkou. Příznivci nafty nemají příliš na výběr. Je pro ně přichystán pouze jediný motor v podobě čtyřválce 1.5 dCi o výkonu 66 kW. Testovaný turbomotor v nabídce nahradil atmosférickou jedna-šestku a podle Renaultu je díky celé řadě opatření úspornější (prý až o jednu třetinu). Dvancátistovka poskytuje 120 koní a 190 Nm točivého momentu, což v praxi stačí na dosažení 100 km/h rychlosti za 10,9 s. Čtyřválec se příliš neprojevuje, je tichý a kultivovaný. To nejlepší ze sebe dostává ve středních otáčkách, přičemž dynamika poté postupně klesá. Motor je plně dostačující, přičemž ho trochu deklasuje dvouspojková převodovka, která občas svých chováním nemile překvapí. Převodovka také může zhruba za sekundové prodlevy při snaze o rychlý rozjezd. Renault slibuje průměrnou spotřebu 5,4 l/100 km, které v praxi dosáhnete pouze mimo město. V reálném provozu tak počítejte spíše se spotřebou kolem 7 l/100 km. Pokud vůz plně naložíte a pojedete svižněji, spotřeba snadno vystoupá daleko výše.

Za řadicí pákou se nachází i tlačítko ECO (standard výbavy Dynamique), které podle výrobce snižuje spotřebu až o 10%. Po zapnutí se výrazně zhorší akcelerace motoru,  a upraví se také účinnost klimatizace. Součástí ECO módu je indikátor (proužek) v kapličce za volantem, který mění barvu od zelené až po tmavě oranžovou podle stylu jízdy.

Captur jezdí přes poměrně vysoký podvozek dobře. Skvěle si vede i při svižnějším jízdním tempu, kdy ho nerozhodí nerovnosti ani nečekaně se svírající zatáčka (stabilizace zasahuje správně). Rázy od kol jsou nadprůměrně dobře pohlcovány a vyloženě špatně si nevede ani při jízdě po polní cestě. Jediným limitem v terénu tak zůstává případný prokluz předních kol.

Renault Captur je zajímavou volbou, který přináší široké možnosti individualizace a těží z dobrého základu, přičemž přidává výtečný výhled z vozu.