Test ojetiny: Volkswagen Passat Alltrack 2.0 TDI - Lovec!

Manažerský vzor v outdoorovém provedení stál jako nový balík. Již 3 roky starý kus ale seženete pod hranicí 500 000 Kč. Stojí za to?

Volkswagen Passat nemusím dlouze představovat. Verze Alltrack je samozřejmě v mnohém odlišná, ale když dojde na lámání chleba, jde stále o tentýž Passat, který (leč nudně) dokonale vyhoví vzniklým potřebám. Před půl rokem jsme ale byli svědky zajímavého srovnání. Ihned po sobě totiž redakci navštívilo duo nových volkswagenovských horalů (s cenou samozřejmě hrubě přes 1 milion korun) a hádejte, jak to dopadlo. O pověstný chlup tenkrát zvítězil Golf. Byl uživatelsky jednodušší, příjemnější, a tak nějak z něj bylo cítit, že si na rozdíl od většího bratra na nic nehraje. No a samozřejmě stál v porovnání s passatem B8 o stovky tisíc méně (přesto stále více než milion).


Při opětovném čtení obou testů nás ale udeřila zajímavá myšlenka. Co takhle vyzkoušet první generaci passatu Alltrack? A pokud možno s nějakým tučnějším nájezdem, abychom se vešli pod hranici půl milionu. Ihned jsem proto vyrazil do AAA Auto a měl štěstí. Jeden právě vykoupili a snadno jsme se tak domluvili.

Exteriér – v hnědé a na „18-kách“ paráda
Volkswagen najel na módu oplastovaných kombi relativně pozdě. Bavíme se totiž až o sedmé generaci a roce 2011, v němž byl Passat Alltrack poprvé představen na tokijském autosalonu. Do našich končin pak dorazil začátkem 2012. Novému derivátu světoznámého kombi však stačilo jen pár měsíců, aby jej trh bez výhrad přijal. A navíc, alespoň prozatím, absolutně nestárne!

Ve specifikaci, jakou jsme měli k dispozici my (v hnědé metalíze a s 18palcovými koly), jde vážně o krásné auto, které zároveň ukazuje, že Volkswagen se sedmou generací (již mnozí označují jen jako modernizaci té šesté) skutečně nešlápl vedle. Testovaný Alltrack působí i dnes nadčasově až do té míry, že jej většina okolního světa považuje za zcela nové auto.

Interiér – stáří je znát, vychytané mouchy také
Šestá generace passatu kazí svému jménu reputaci zejména uvnitř. Zvláčnělá sedadla, oškrábaná madla dveří nebo rozvrzaný středový panel patří k tradičnímu folklóru, a pokud k nekvalitně slícovanému interiéru přidáte ještě neurvalé zacházené některého z předchozích uživatelů, máte na nepříjemné pazvuky s jistotou zaděláno. Klasickým problémem je pak také poruchová elektronická ruční brzda, která byla již tak dost nešťastně umístěna vedle ovládání světel.
V generaci B7 ale na nic podobného nenarazíte, a to i přes skutečnost, že palubní deska vypadá v podstatě stejně. Tlačítko elektronické ruční brzdy (jejíž problémy byly rovněž vyřešeny) našlo místo vedle řadicí páky a zlepšeny byly i některé materiály. Jsou nyní příjemnější na dotek.

O faktu, že si na pošramoceném renomé dali náramně záležet, ale není pochyb. Sedmá generace je totiž subjektivně mnohem měkčí, útulnější a také daleko tišší, díky čemuž se její posádka cítí nepopsatelně lépe. Najdete zde například i polstrované kapsy v předních dveřích, což bylo dříve nemyslitelným luxusem.

Vrátím se ale k sedadlům. Ta byla v testované výbavě doplněna tenkým proužkem alcantary po stranách bočního vedení, díky kterému skvěle podržela v zatáčkách. Volkswagen navíc v porovnání s předchůdcem změnil i jejich tvrdost a již proto nehrozí, že budou po několika stech tisících kilometrech prosezená. A jestliže v předchůdci byla přední sedadla pohodlná, zde patří k tomu nejlepšímu.

Vše jsou to jen pouhé drobnosti, ale věřte, že právě díky nim byl testovaný Passat tak příjemný. Potřebu informovat vás o tom, že sedíte v provedení Alltrack ale ve Wolfsburgu neměli. (Vyjma odlupujících se písmenek na krytu popelníku, která snad ani nehodlám zmiňovat.) Trochu škoda. Zajímá vás více detailů o velikosti a vnitřním prostoru testovaného modelu? Najdete je v zářijovém testu starší generace passatu B6 Variant, kde jsme podrobněji probírali třeba i velikost zavazadlového prostoru.

Motor – klidný, ale i poměrně loudavý diesel
Testovaný „dvoulitr“ TDI je posledním motorem ze staré řady EA189. Námi testovaný vůz disponoval výkonem 103 kW, v nabídce se však vyskytovaly i varianty s výkony 125, případně 130 kW. V každém případě jde o stejný motor, který kromě mnohokrát proklamované kauzy Dieselgate zlobí hlavně citlivost na kvalitu nafty.

Ta je pro motor zcela zásadní a výrazně tak ovlivňuje jeho životnost. Ač se to nezdá, lepší koupí jsou v tomto případě vozy ze zahraničí, zvláště pak z Německa, kde je kvalita nafty vyšší. Stav konkrétního motoru poznáte hlavně podle zvukového projevu za studena. Jako nejmladší z řady EA189 je vybaven modulem s vyvažovacími hřídeli a neměl by proto vibrovat ani hučet. Při dlouhodobém tankování nekvalitní nafty se ale může přidřít jeden ze vstřikovačů common-railu, což se zpočátku projeví hlavně slabším zátahem a také cukáním při mírném přidávání plynu. Výměna vstřikovače by se měla i s prací vtěsnat do 10 000 Kč. Dalším problémem bývá tekoucí vodní pumpa (pakliže nebyla měněna spolu s rozvody). Ty ostatně vydrží okolo 110 000 km, ale je u nich lepší provádět častější kontrolu. Opakuje se totiž známá závada již z dřívějších let, a sice praskání napínáku rozvodového řemenu, které může vyústit v kompletní destrukci pohonného ústrojí. Vícero problémy však motor netrpí, což je v porovnání s dřívější produkcí pozitivní.

Daní za emise se mu stala živelnost projevu. Zvláště v testovaném provedení vás Alltrack svými jízdními výkony neohromí. Motor je příkladně utlumen a jeho úloha je od A do Z splněna, nicméně pokud hledáte alespoň trochu zábavy, sáhněte po silnějších provedeních. Paradoxní však je, že výbornou manuální převodovku, jakou jsme v námi testovaném vozu okusili, dostanete pouze s nejslabšími motory. Spotřeba v dlouhodobém režimu pak bude u každého provedení TDI kolísat mezi 7-8 litry nafty na 100 kilometrů.

Jízda – rozdíl, který poznáte
Od ostatních bratrů se Alltrack zdaleka nejvýrazněji odlišuje právě v jízdním projevu. Do vínku dostal o 30 mm zvýšenou světlost (nově tedy 165 mm), ocelový kryt motoru, ale i výrazně měkčí naladění podvozku, díky kterému vás nerozhází ani lesní cesty. V bazarech naleznete také vozy s adaptivní regulací podvozku DCC, tato technická finesa je však pro Alltrack absolutně zbytečná. I základní podvozek, který jsme měli my, dokázal nástrahy silnic vyžehlit s dokonalým klidem a u ojetého vozu, jehož tlumiče jsou minimálně v poslední třetině životnosti, jistě vnímáte rozdíl, zda za jeden tlumič dáte 3 000 nebo 30 000 Kč.

I přesto, že nás Alltrack mimo zpevněné cesty ohromil, ve finále vynikl nejvýrazněji právě na silnicích. Passatu měkčí naladění zkrátka neuvěřitelně prospělo a jízdu v něm posunulo z hlediska komfortu minimálně o dva levely výš. Kdo by ale čekal, že vyšší světlá výška přinese i výraznější náklony karoserie, bude na omylu. Alltrack se svižné jízdy rozhodně nebojí a naopak při ní nechá vyniknout brilantní práci mezinápravové spojky Haldex, která ukázkově eliminuje nedotáčivost. Ať už jste tedy na silnici, v lese nebo třeba v písečném lomu, vždy se budete právem cítit sebejistí.

Závěr – nejlepší Passat za rozumnou cenu
Problémem většiny produktů automobilky Volkswagen nebývá kvalita, nýbrž cena. Dnes testovaný vůz z roku 2013 stál před třemi lety necelý milion korun a to ani zdaleka nešlo o maximálně vybavený kus. Přesto si jej někdo koupil a dle poctivě vyplněné servisní knihy s ním bez problémů odjezdil 137 000 km. Nyní se však nebavíme o 1 milionu korun a dokonce ani o polovině. Řeč je o 470 000 korunách, a to je vzhledem ke stavu a faktu, že tento Alltrack nepřišel o nic ze své praktické využitelnosti, velice fér.

Plusy
+ nadčasový vzhled
+ jízdní komfort
+ pohodlná sedadla
+ praktický a domyšlený
+ poměr cena využitelnost
+ jízdní vlastnosti

Mínusy
- slabší jízdní dynamika
- příliš sterilní řízení
- starší tvář interiéru

Vůz zapůjčil autobazar AAA Auto.

 

Volkswagen Passat Alltrack B7 2.0 TDI 103 kW (rok 2013)

Objem motoru

1 968 ccm

Typ motoru

řadový čtyřválec (R4)

Druh motoru

vznětový přeplňovaný

Typ přeplňování

turbodmychadlo

Maximální výkon

103 kW / 140 koní / 4 200 ot./min.

Maximální točivý moment

320 Nm / 1 750 ot./min.

Převodovka

šestistupňová manuální

Poháněná kola

přední

Maximální rychlost

204 km/h

Zrychlení z 0 na 100 km/h

10,3 s

Udávaná spotřeba město

8,1 l/100 km

Spotřeba mimo město

5,1 l/100 km

Kombinovaná spotřeba

6,1 l/100 km

Spotřeba během testu

6,3 l/100 km

Objem nádrže

70 l

Pohotovostní hmotnost

1 698 kg

Délka / šířka / výška

4 774 / 1 820 / 1 547 mm

Rozvor

2 709 mm

Zavazadelník/ Po sklopení

603/1 731 litrů

Cena v době testu

470 000 Kč

 


Nabídka vozidel na prodej

Zobrazit více vozidel

Fotogalerie

Text: Martin Müller, Foto: @Kessworks

Mohlo by vás zajímat


Nejnovější články


Nejčtenější články měsíce

Top
Nový Ford Mustang v prodeji. Základ za 1,6 milionu korun má osmiválec
Test: MG5 Electric – kombi z Činy, které nahání hrůzu evropským automobilkám Test: Honda ZR-V je miliónové SUV s výborným hybridem a neuvěřitelnou spotřebnou Test: Mazda 3 e-SKYACTIV X 186 - řidičsky zajímavý hatchback napěchovaný elektronikou Test: Kia Stonic 1.2 DPI - moc nejede, ale nic lepšího neseženete

Tipy z autobazarů

BMW Řada 3

Rok výroby 2006

145 000 Kč

Audi A6

Rok výroby 2017

589 000 Kč

Mercedes-Benz Třídy S

Rok výroby 2017

999 000 Kč

Škoda Superb

Rok výroby 2018

549 000 Kč