Test ojetiny: Volkswagen Eos 1.4 TSI - léto s Němcem

Vzhledem k unifikovanosti dnešního vozu je úvodní otázka testu celkem zřejmá. Lidová automobilka Volkswagen nikdy neplatila za výrobce vyloženě požitkářských vozů, a pokud ano, jednalo se zejména o retro modely typu Beetle. Eos je ovšem jiný. V roce 2005 vznikl jako zcela nový model a na pomezí menšího golfu s majestátným passatem se bez hlubších historických kořenů rozhodl vybudovat kariéru úspěšného kupé-kabrioletu. Jeho pojmenování pochází od řecké bohyně rána a vycházejícího slunce a stěžejními trhy se pro něj stala přímořská letoviska jižní Evropy. Až do května roku 2015 byl proto vyráběn v Portugalsku a za svou bezmála desetiletou existenci se dle slov výrobce stal nejúspěšnějším čtyřmístným kabrioletem ve třídě. Facelift, jaký máme v dnešním testu, pak dorazil zhruba v polovině životního cyklu (na podzim 2010) a vůz výrazně přiblížil designovému jazyku stále ještě aktuálních sourozenců.

Exteriér – ani Golf, ani Passat, zato skvělý mix
Zpředu si Eos proto snadno spletete s passatem a najdou se i tací, kteří jej bez váhání označí za Golf kabriolet. Šestou generaci golfu navíc Volkswagen v provedení bez střechy skutečně vyráběl. Vypadá ale vcelku odlišně. Golfu kvůli absenci zadního převisu chybí náležitá dávka elegance, má plátěnou střechu a více se podobá sesterskému Audi A3 cabrio. Přitažlivému eosu v bílé barvě bylo ovšem shůry dáno, a přestože vypadá lépe bez pevné střechy než s ní, zůstává k neuvěření, kolik šmrncovního šarmu ve svém zprvu nenápadném kabátku skrývá. Vkusně tažené prolisy na bocích, zadní LED svítilny (pozor - včetně směrových světel!) a mírně zamračená maska jsou zkrátka jiné než u zbytku masové produkce volkswagenu, a přestože vůz vyloženě nekřičí, svou nenápadnou krásou vám udělá radost při každém ze společných okamžiků. Nový Eos byl navíc poměrně drahý, a proto kamkoliv s ním přijedete, je díky své neokoukanosti vždy středem pozornosti. Musíme přiznat, že takový zájem okolí jsme skutečně nečekali. Zvnějšku tedy na jedničku!

Interiér – v duchu každodenní všednosti
Když si stáhnete střechu a necháte naplno vyniknout béžovou kůží potažená sedadla, jsou pohledy kolemjdoucích o to intenzivnější. Jindy fádní kabriolet v tu chvíli totiž nabývá zcela nového rozměru a vyzařuje ze sebe až neobvykle luxusní charisma. Samozřejmě že je to jen zdání, jenomže valná většina kolemjdoucích nemá o právě probíhající habaďůře ani tušení, a kompaktní Volkswagen tak ve svém hostiteli brzy probouzí jistou porci sebedůvěry. Rovněž nečekané. Zbylými vlastnostmi však překvapí jen málokoho.

Že Eos bez střechy hraje na okolí pouze dobře promyšlené divadlo a že se v interiéru ve skutečnosti nijak zásadně neliší od nadprůměrně vybaveného golfu, prozradí ihned po usednutí. Nám tato skutečnost nijak nevadí, jenomže zájemce o stále nadprůměrně drahý kabriolet (v době testu za 356 000 Kč) bude chtít víc. Sedadla nicméně překvapí svou tuhostí, kterou posádka na opravdu dlouhém putování ocení, pozice za volantem je volkswagenovsky příjemná a výsledné ergonomii či materiálům palubní desky nelze nic vytýkat. Vše je v pořádku a nic ani po 80 tisících kilometrech nevykazuje výraznější slabosti. Vše je ale zároveň tak konformní a unylé, až by jeden zapomněl, že sedí v kabrioletu.

Na stoickém klidu vnitřního prostoru má nemalou zásluhu jistě i pevná skládací střecha, která byla (jak později vyplynulo na povrch) jedním z hlavních důvodů ukončení výroby tohoto modelu bez dalšího nástupce. Náklady na opětovnou výrobu jsou totiž příliš tučné a obliba vozů typu kupé-kabriolet nejspíše již také polevila. Škoda však. S eosem jsme v průběhu týdenního putování vyrazili i na nejchladnější místo České republiky (Horskou Kvildu) a zde se kovová střecha při necelých 8 stupních nad nulou dokonale hodila. Zaparkovaný vůz si totiž po dvou hodinách mnohem lépe udržel svou teplotu v interiéru.

Opravdu pro čtyři? Podobně jako klesá obliba kovových střech, jsou v současnosti mírně zatracovány i kompaktní kabriolety pro 4 dospělé osoby. Volkswagen Eos tak lze považovat za jeden z posledních, skutečně plnohodnotných automobilů této kategorie. Metodou subjektivního měření (sám za „sebe“) se posadí i 185 centimetrů vysoký jedinec, a přestože mu před koleny nezbude prakticky žádný prostor, Eos jej nebude stále nijak zvlášť utiskovat. Situace se podstatně zhorší až s nasazením střechy, díky které ubude nekonečné prostoru nad hlavou a následné nastupování se stane úkolem spíše pro hadí ženu.

Odveze i pár zavazadel. Objem kufru 380 litrů zní velkolepě, jeho tvar je ovšem tak nepravidelný, že počítejte spíše s 300 využitelnými litry. Technické údaje dále uvádí, že dokonce i po sklopení střechy zůstane k dispozici 205 litrů. Přístup k nim je ovšem tak mizerný, že byste zbylou mezerou neprotáhli ani fotbalový míč. Na delší výlet bez střechy proto jedině ve dvou…

Motor – nejslabší a nejvhodnější
Pohonná jednotka 1.4 TSI s 90 kilowatty nemá v těžkém voze přílišný potenciál. Následujícímu prohlášení se proto budete velmi divit. „Jiný motor bychom do modelu Eos nechtěli...“ Říkáte: „Sakra! Proč?“ Odpověď je jednoduchá. Motor si s 1504 kg těžkým otesánkem (ano, tolik na stále skromných 17 palcových kolech skutečně váží) skvěle rozumí, díky geometricky přesným křivkám průběhu výkonu poskytuje naprosto skvělou oporu řidiči, nežene vůz kupředu mnohdy nesmyslnými tempy jako jeho silnější kolegové a je navíc ukázkově tichý. S výkonnějším motorem by byl vůz jistě rychlejší, jenomže pokud si chcete užívat, vymanit se ze shonu všedního dne a jezdit se staženou střechou, pak věřte, že právě tento motor bude tím nejlepším společníkem. Eos totiž jezdí poměrně dobře jen do chvíle, než stáhnete střechu. Od tohoto okamžiku začíná na českých okreskách předvádět kroucení břišních tanečnic, a pokud vás přepadne chuť střihnout si pár zatáček, předvede vám entrée nápadně připomínající černobylské žížaly. Tuhost vozu tak absolutně nepostačuje ani k plnému využití potenciálu nejslabšího motoru a mít pod kapotou cokoliv silnějšího (a bohužel i těžšího, což je zásadní) proto znamená jen další trápení a problémy s ještě menší tuhostí karoserie.

Ani doporučovaný motor však není bez chyb. Za poměrně krátký čas jej proslavily problémy s řetězovými rozvody, na něž si při výběru ojetého kusu dejte pozor. Pokud vám navíc nebyla doložena kompletní servisní historie, raději sáhněte po jiném kusu a rozvody nechte ihned po koupi vyměnit sami.

Takřka 1 000 ujetých kilometrů a výsledná spotřeba 6,5 litru na 100 km. Je třeba dodávat více? V rámci této kategorie a skutečnosti, jakým způsobem jsme vůz čas od času při dálničních přesunech „ždímali“, se jedná o přijatelnou hodnotu. Nutno ovšem dodat, že pod 6 litrů se dostanete jen s klidnou hlavou, citem pro plynulou jízdu a nízkou hustotou provozu na komunikacích. „TSI-čko“ se o nějaký ten litr benzinu ošidit nenechá.

Jízda – dva světy
Zmiňovali jsme, že by při stoickém klidu jeden díky kovové střeše dokonce zapomněl, že sedí v kabrioletu. Na druhé straně jsme však byli zklamáni, jakým způsobem se Eos chová na silnicích nižších tříd, pokud si chcete užívat sluncem zalité oblohy nad hlavou. Co z toho plyne? Volkswagen Eos jednoduše není typem vozu, který by požitkářskému uživateli na oplátku za staženou střechu nic nesebral. Na druhé straně však za drobnější ústupky poskytuje možnost volby a to je stěžejní! Můžete jej díky pevné střeše používat zcela běžným způsobem a na fakt, že máte kabriolet, takřka úplně zapomenout. Ovšem jakmile se zamračený den rozjasní…

Použití malého motoru se navíc kladně podepisuje i na celkových jízdních vlastnostech. Nyní se již budeme bavit pouze o jízdě se střechou, při níž se dá jezdit daleko příměji a svižněji. Eosu nechybí chuť zatáčet a díky těžkému mechanismu sklápění střechy a lehčímu motoru vpředu disponuje lepším rozložením hmotnosti než všichni zbylí konkurenti. Zábavný ale přesto není. Kila navíc jsou v jindy nekomunikativním řízení znát na každém nájezdu do zatáčky a na výjezdu vás buď přibrzdí neomezitelné ESP, nebo prostý nedostatek točivého momentu a výkonu.

Za jeho volantem se tak poměrně brzy zklidníte a právě na tu chvíli Eos čeká. V daném okamžiku nechá totiž naplno vyniknout své kvality. Velice dobrý je komfort odpružení, obdivuhodně dobré je i pohlcování příčných nerovností a nebýt občasného vrzání skládací střechy na větších zlomech, nedalo by se výsledné jízdě vyčíst prakticky nic. Chvalozpěvy zasíláme již tradičně také na adresu řazení šestistupňové manuální převodovky a líbila se nám i celková úroveň výhledu z vozu. Ani při jízdě tak nakonec není dočista špatný.

Závěr – působivá osobnost
Zdecimovala strohost lidového kabrioletu stěžejní důvod ke koupi kabrioletu? Absolutně ne. Modernizovaný Volkswagen Eos emocemi sice nehýří, úroveň jeho charismatu však dosahuje nevídané výše a na oplátku za svou osobitost svým uživatelům nesebral zas tak mnoho. Novodobý následník s pevnou střechou je navíc v nedohlednu a krásných kusů, mezi jaké patřil i ten náš, ubývá. Pokud tedy chcete Volkswagen Eos, jednejte. Špatný rozhodně není.

Plusy
+ charisma a vzhled vozu
+ jízdní komfort
+ skvělá sedadla
+ výkonné topení
+ komfort pevné střechy
+ skutečně pro 4 osoby
+ přesné řazení

Mínusy
- vysoká cena ojetých kusů
- horší řetězové rozvody u motorů TSI
- méně tuhá karoserie bez střechy
- vrzání střechy na nerovnostech

 

Vůz zapůjčil autobazar AAA Auto.