Test ojetiny: BMW 320d xDrive Touring - nevýjimečné BMW

BMW řady 3 po modernizaci vyráběné v letech 2008 - 2012 sice již nemá pověstné hořčíkové šestiválce, za to jej však trápí mnohem méně problémů s elektronikou. A proto není tak docela od věci nad ním uvažovat

Pro dnešní bazarový test jsme u Auto ESA vybrali kus za 280 000 Kč s nadstandardně dobrou výbavou, ve které nechybí navigace Profesional, sedadla s dofukem bočnic, či natáčecí bixenony s denním režimem zvaným Angle Eyes.


Především nám ale šlo o motor. Po změti šestiválců to zkrátka už chtělo něco, pro co si Češi do bazarů chodí především. Dvoulitrový čtyřválec o výkonu 130 kilowattů s označením 20d, kterému navíc sekunduje oblíbený pohon všech kol xDrive a automatická šestistupňová převodovka.

Potenciálních zajíců v pytli je tedy více než dost, a to jsem ještě nezmínil, že naše auto mělo v době testu odjeto již více než 220 000 kilometrů. Ale projeví se ti zajíci také v praxi? A na co si u zkoušené verze dát pozor? To se dozvíte v dnešním testu. Pojďme si nyní starší trojku v krátkosti představit.

Exteriér - konečně hezké auto
Středněvelký model mnichovské automobilky s příchodem modernizace neuvěřitelně zkrásněl. Změn se sice příliš neudálo, ovšem ty, které proběhly, doslova přetvořily celý charakter vozu.



Kupříkladu LED technika. Tu faceliftovaná trojka užívá téměř na všech částech osvětlovací techniky, kde to v roce jejího zrození bylo možné (na předních i zadních směrových blikačích, u potkávacích a brzdových světel na zádi, ale také u čelních poziček z boku světlometů, které zvláště pak v noci vypadají velmi efektně). Změnu vzhledu samozřejmě podstoupily také oba nárazníky, které v případech, kdy vůz nemá exteriérový M Sport paket, konečně vypadají k světu. No jde zkrátka stále o hezké auto, jehož koncepční stáří prozrazují ledatak boční dveře s většími okny.

Interiér - pořád malý, pořád útulný
V případě, že jste příliš vyrostli, trojka rozhodně není pro vás. Pověst malého auta se v ní skutečně potkává s realitou a místa není příliš v žádném směru.

Může to ale být i výhoda. Záleží, co preferujete. Při svých 185 centimetrech totiž nemám díky dobré ergonomii problém a naopak oceňuji, že mne vůz spolehlivě obklopí. Pozice za volantem je naprosto příkladná a za tlustým "eMkovým" volantem (součástí interiérového sportovního paketu) prostě chcete svůj čas trávit. Největší problém co do velikosti tak představuje místo na zadních sedadlech v oblasti chodidel. Díky nízké pozici za volantem, kdy si sedadlo spustíte až k podlaze, totiž tento prostor pro posádku za sebou téměř vymažete. Ale jinak se dá žít i zde.

V rámci modernizace pak samozřejmě přišlo i několik méně viditelných obměn. Jiné jsou kupříkladu obkladové materiály, či pozice některých tlačítek. Nejdůležitější změnou je ale samozřejmě inovovaný software palubního systému a ovladač iDrive, který v takřka nezměněné podobě (kromě dotykové plošky) funguje i v nových modelech BMW. Software vyráběný do roku 2009 však ve vozech, u nichž neproběhla aktualizace, může mírně zlobit.

Velmi pozitivní je také skutečnost, že vývoj modernizované trojky probíhal v období před finanční krizí a použité materiály proto patří ke špičce segmentu. Nemyslím ani tak odřený plast na středovém tunelu (ten má co společného spíše s výbavou, kterou kdysi zvolil zadavatel), jako spíš výplně dveří a spodní části palubní desky, které jsou měkčené. To dnes ve střední třídě nehrozí. Pojďme na to hlavní - dvoulitrový motor s pověstí horlivého zlobivce.

Motor - dostatečný a úsporný
Ten v inovované specifikaci dává výkon 130 kilowattů a s menším BMW tak ani přes jeho vyšší hmotnost (1 698 kg - nezapomínejme čtyřkolka a automat) nemá moc problém. Šestistupňová převodovka Steptronic krásně vyžehlí turbodíru v nízkých otáčkách a jízda s tímto motorem je tedy navzdory čtyřválcovému klapotu příjemná. Při předjížděni má ve většině případů dostatek elánu a neztrácí se ani na dálnici. Nejlepší je pak samozřejmě spotřeba. Tu lze v dlouhodobém režimu udržet dokonce pod 6 litry na 100 kilometrů. V případě, že ale máte čtyřkolku s automatem, leží dlouhodobý odběr nad úrovní 7 litrů nafty. A to je stále velmi přijatelné.

Servisní okno - dobré auto, chyb je ale dost
Horší je to ovšem se spolehlivostí, a protože právě těchto motorů bývá v nabídce BMW řady 3 nejvíc, chce to mít se na pozoru. Největší obtíží pohonné jednotky s označení N47D20 je řetěžový rozvod (motor byl mimochodem ve výrobě od října roku 2007 a v nabídce vydržel do konce podzimu 2011). Rozvody je totiž dle našich zkušeností vždy nejlepší vyměnit alespoň po 150 tisících kilometrech. Řetěz se s oblibou vytahává, čímž hobluje napínací i vodící lišty, a vyššímu opotřebení podléhají také rozety (jedna je dokonce vyfrézovaná přímo v klikovém hřídeli). Motor si proto dobře poslechněte a pokud chrastí, pryč od něj. Ševelení je v pořádku, ale i tak si k ceně vozu raději rovnou připočtěte cenu za výměnu rozvodů. Přesná částka je však velmi těžko odhadnutelná. Záleží totiž, jak moc řetěz v motoru "řádil" a kolik stihnul nadělat paseky. Pokud je ale vše v pořádku, dá se s trochou štěstí i s prací vejít do 20 000 Kč. Trojkovým BMW naštěstí rozumí velký počet mechaniků a s náhradními díly tak není problém.

Druhou potíží motoru, kterou při zkušební jízdě nejspíše nepoznáte, je praskání bloku mezi dvěma prostředními válci. Lze jej vypozorovat částečným úbytkem chladící kapaliny, jde ale o záležitost spíše několika set ujetých kilometrů.

Vždy však platí jedno pravidlo. Motor N47D20 praská hlavně v případech, kdy se o něj předchozí majitel nestaral. To například znamená, že motor dostával často zabrat před úplným zahřátím oleje, nebo se s ním někdo s oblibou rozjížděl na plný plyn z nízkých rychlostí. Jak ale poznat takový vůz v bazaru?



V případě, že jde o automat, máte štěstí. Zmíněné chování se totiž podepisuje také na převodovce a projeví se zejména kulturou řazení mezi nižšími kvalty. I v případech, kdy byl olej v převodovce pravidelně měněn, totiž převodovka mírně škube a neumí se po uvolnení brzdového pedálu rozjet plynule. Převodovkový olej mimochodem doporučujeme měnit nejpozději po 50 000 tisících kilometrech. Později dochází k nevratným změnám, které prudce zkracují životnost celého soukolí.

BMW řady 3 (E91) je dobře postavené auto s robustní konstrukcí, která se dokonce i po více než deseti letech (pokud nejde o facelift) drží dobře. Vůz ani po letech nevrže, nekřupe a dokonce i všechna těsnění dveří bývají bez známek vrzání (v případech, kdy nejde o bourané auto). O to víc však zamrzí použití kol s runflatovými pneumatikami, které se notně podepisují na životnosti podvozku a jeho přilehlých částech. A cítit to bylo i u našeho fešáka.

Přední tlumiče totiž opravdu mlely z posledního, a jak nám prozradil jeden ze servisních techniků přímo v BMW, jde o zcela běžnou rutinu. 220 tisíc kilometrů je prý ještě velmi dobrý výsledek. Nejčastěji odejdou po 160 - 180 tisících.

Lépe na tom pak u většiny aut nejsou ani svislá zavěšení a kulové čepy. Ty jsme však měli v pořádku. Pneumatiky s extrémně silnými ocelovými kordy způsobují, že se drtivá většina otřesů přenáší přímo do podvozku, místo aby je absorbovala guma. V autě tak na dírách trpí absolutně všechno (včetně samotné posádky). Nebojte se tedy podvozek pořádně prověřit a přejeďte si třeba pár příčných prahů rychlostí alespoň 30 km/h. Auto by mělo být ticho.

Posledním zajícem v pytli, jehož jsem v úvodu zmiňoval, je pohon všech kol xDrive. V modernizované trojce se nachází již inovovaná verze první generace tohoto pohonu, která trpí daleko menším počtem závad. Typické jsou ovšem poruchy na některém z čidel přední nápravy. Ty pak s oblibou vyhazují chybové hlášky kdykoliv, kdy řídicí jednotka přehodí větší procento výkonu na přední kola. Pohon však stále funguje bez problémů.

A jak poznáte, že je xDrive v pořádku? Je to snadné. Postavte se zadními koly (ty totiž BMW řady 3 preferuje) někam, kde to opravdu klouže (ideálně led, nebo mokrá tráva). Vůz by se měl bez škubání rozjet. Drobný prokluz zadní nápravy je ale samozřejmě v pořádku.

Jízda - trochu nuda, trochu BMW
Co vám řekne většina majitelů BMW řady 3, když se jich zeptáte na důvod pořížení jejich mnichovských miláčků? No přeci jízdní vlastnosti! Pravdou ale je, že BMW E91 už nejezdí tak, jak to uměly staré "bavoráky". Je možná až příliš nedotáčivé a s pohonem xDrive i velice těžké a jízdně poněkud neohrabané. Ano, v řízení stále vězí kouska citu a zatáčet na zledovatělém povrchu s plynem zatlačeným do podlahy může být skutečná zábava. Je to však jediná chvíle, kdy se jako řidič tohoto vozu budete bavit. Ve všech ostatních případech na vás dýchne aura průměrnosti a něčeho, co k BMW prostě nepatří. Totiž - pocit nudy. A slabší jsou rovněž brzdy, které někdo jaksi zapomněl nadimenzovat na zvýšenou hmotnost provedení 4x4 s automatem.

No, co si budeme povídat. Není to řidičské auto. V případě, že ale jedete po silnici s lepším povrchem, dokáže být i vcelku pohodlné a také tiché.

Závěr - výjimečnost veškerá žádná
Modernizované BMW řady 3 generace E91 je dobře postavené auto. Navzdory často neurvalému chování předchozích majitelů si jako ojetina vede velmi dobře a trápí jej pouze notoricky známé problémy. Na ty si ovšem můžete počíhat, a pokud naleznete kus s dobrou výbavou, jeho koupě se s nejvyšší pravděpodobností vyplatí. Znovu však opakuji, jde o prémiový ojetý model. Při výběru buďte proto neodbytní a vždy si celý vůz důkladně vyzkoušejte.

Ceny jsou ale aktuálně na historickém minimu, a přestože budou s jistotou i nadále klesat, jejich pád už bude jen výrazně pozvolnější. Za hezký kus dnes zaplatíte méně než 300 000 Kč a při průměrné době vlastnictví cca 3 let na něm ve finále vlastně ani moc netratíte. Jen je třeba se spokojit s faktem, že tohle BMW se čtyřválcovým motorem už má k výjimečnosti docela daleko.

plusy
+ osobitý styl
+ prémiová aura
+ zbytková hodnota
+ charakterní design
+ vcelku zábavné jízdní vlastnosti
+ provozní režie
+ výbava našeho konkrétního kusu

mínusy
- životnost zmíněných části v kapitole Servisní okno
- trpící podvozek
- méně místa v interiéru
- riziko u motoru N4720D (316d, 318d, 320d)
 

Technické údaje BMW 320d xDrive 6AT (2008)
Motor: vznětový přeplňovaný čtyřválec
Objem motoru: 1 995 ccm
Výkon: 130 KW (177 k) / 4 000 ot./min.
Točivý moment max.: 350 Nm / 1 750 - 3 500 ot./min.
Max. rychlost: 224 km/h
Zrychlení 0 – 100 km/h: 8,4 s
Spotřeba - město: 5,9 l/100 km
Spotřeba - mimo město: 4,4 l/100 km
Spotřeba - kombi: 5,1 l /100 km
Objem pal. nádrže: 60 l
Délka/šířka/výška: 4 527/ 1 817 / 1 418 mm
Rozvor: 2 760 mm
Zavazadelník: 450 / 1 385 l
Provozní hmotnost: 1 595 kg
Spotřeba během testu: 6,4 l/100 km
Cena v době testu: 280 000 Kč

 

Vůz zapůjčil autobazar Auto ESA

Nabídka vozidel na prodej

Zobrazit více vozidel

Fotogalerie

text + foto: Martin Müller

Mohlo by vás zajímat


Nejnovější články


Nejčtenější články měsíce

Top
Nový Ford Mustang v prodeji. Základ za 1,6 milionu korun má osmiválec
Test: MG5 Electric – kombi z Činy, které nahání hrůzu evropským automobilkám Test: Honda ZR-V je miliónové SUV s výborným hybridem a neuvěřitelnou spotřebnou Test: Mazda 3 e-SKYACTIV X 186 - řidičsky zajímavý hatchback napěchovaný elektronikou Test: Kia Stonic 1.2 DPI - moc nejede, ale nic lepšího neseženete

Tipy z autobazarů

Škoda Superb

Rok výroby 2018

549 000 Kč

Audi A6

Rok výroby 2017

589 000 Kč

BMW Řada 5

Rok výroby 2020

850 000 Kč

Audi A4

Rok výroby 2011

217 777 Kč