Test: Hyundai i20 Active 1.0 T-GDi - Fabii zbývá jediné... Bát se!

K zodpovězení otázky jsme vytáhli rovnou nejstylovější provedení malého kompaktu - i20 Active s „nadupaným“ tříválcem o výkonu 88 kW. Cena této verze s atmosférickou „jednačtyřkou“ začíná na 359 990 korunách a přítomnost potentnějšího motoru vyšroubuje cenu ještě o dalších 80 000 korun. Není proto divu, že i20 Active na silnicích hned tak nepotkáte. Zprvu nevýhodná nabídka však v sobě ukrývá trumfy, jakými nepohrdnou ani sedany vyšší střední třídy.

K dispozici máte například hned lepší stupeň výbavy (samozřejmě ten našlapaný s názvem Comfort), v němž nechybí prorektorové světlomety s bi-halogenovou technikou, litá 16palcová kola, hliníkové pedály, zadní parkovací senzory, rádio s plnou konektivitou, tempomat, či 5 let asistenčních služeb spolu s neomezenou zárukou pro rovnocenně dlouhou dobu. Stejně tak veškerá příplatková výbava byla vtěsnána pouze do dvou paketů s názvy Style (+ 35 000 Kč) a Premium (+ 70 000 Kč). Náš vůz byl samozřejmě ukázkovou demonstrací maximální možné výbavy, ale nebudu dlouze polemizovat a rovnou vám povím, že i levnější Style bohatě stačí (navíc v něm nechybí ani vyhřívání volantu či předních sedadel).

TIP: Přečtěte si testů původního modelu Hyundai i20 1.4 CRDi - Fabii po krku >>

Exteriér – krasavec k pohledání
Troufám si tvrdit, že hezčí malé auto snad ani nepotkáte. Vše začíná již mohutným oplastováním s výraznými střešními ližinami a nápadným výrazem protřelého štramáčka. Zmíněným prvkům v našem případě sekunduje i parádní mandarinková metalíza za 11 900 Kč a zbylé detaily jen umocňují stylový nádech vozu.

Tolik vzhledných blbin a designových kudrlin se vážně hned tak nevidí. Opomenuto nebylo dokonce ani víčko nádrže, které dostalo tvar ozubeného kola a svou šedou barvou elegantně ladí ke zbylým lifestylovým součástem. No paráda. Velmi líbivá je také osvětlovací technika obrysových světel, která se vpředu i vzadu skládá z trubicových LED modulů. Díky nim v noci zazáříte!

Interiér – mílový skok
V pozitivní náladě pokračujeme také uvnitř. Interiér „Tangerine Orange“, který je bez příplatku a skvěle pasuje k oranžovému laku karoserie, v sobě zahrnuje oranžové bočnice sedadel, barevné obšívání, lakované výdechy ventilace, ale i roztomilou hlavici řadicí páky v oranžovém dekoru spolu s kontrastním lakováním jejího okolí. Vnitřek vozu tak ukázkově ladí se zevnějškem a jsme si jisti, že taková kombinace zláká nejednoho zájemce.

V porovnání s minulým předchůdcem urazila nová „i20-ka“ světelný rok a zásadní progres se nejvíce dotkl právě vnitřního prostoru. Dětinská (přesto velice líbivá) hra s barvičkami je proto jen pozitivní nadstavbou nad tím, co všechno se zde odehrálo. To hlavní spočívá v nově použitých materiálech, zpracování a hlavně zbrusu nových sedadlech, která jsou dosud těmi nejlepšími, na jakých jsem v hyundaii seděl (přestože jsem jel i v modelu Genesis). Skvěle totiž podrží tělo, díky dobře zvolené tvrdosti dovolí vašemu pozadí „vklouznout“ do ideální řidičské pozice a jsou bez nadsázky o polovinu pohodlnější než ve Fabii.

Potěší rovněž dostatečné množství odkládacích přihrádek, široce nastavitelný volant, nebo bohatý prostor ve všech směrech, který umožní pohodlný odvoz hned čtyř dospělých cestujících. Základní objem zavazadelníku s hodnotou 301 litru (362 litrů bez dojezdové rezervy) je pak téměř shodný s českou hvězdou. A ještě jednou k barvičkám – ten černý strop je vážně parádní…

V kritickém tónu dnes proto na adresu interiéru zazní jen dvě věci. (Na to jsme od jihokorejské produkce nebyli zvyklí. Zřejmě je na čase…) Vadil nám úzký průměr volantu a spoleh nebyl ani na tvrdší neposouvatelnou loketní opěrku mezi předními sedadly, ze které bolela ruka. Tím ale se všemi soudy končím a interiér i20-ky bez debat označuji za jedničku mezi neprémiovými kompakty na našem trhu.

Motor – neklidný pohodář
Nejdražší a nejvýkonnější, zároveň však jediný přeplňovaný a jediný o válec chudší agregát v nabídce. To je tříválec s označením 1.0 T-GDi. Nejde o špatný motor, kultivovanosti ale moc nepobral, a přestože dokáže s ledovým klidem zrychlovat i za hranici 180 km/h, je v jeho projevu vždy výrazně více „bolesti“ než u levnější „jednačtyřky“. Za poloviční příplatek možná, ale za 80 000 Kč bych trochu té 120 koňové (rozkvedlané a tříválcové) dynamiky nejspíše oželel.

Absence jednoho válce se negativně projeví i na spotřebě paliva. Samozřejmě, jsou zde střešní ližiny, výrazně větší kola (v našem případě 205/45 R17), i hmotnost necelých 1 300 kilogramů, ale aby takovýhle vůz „baštil“ při dynamické jízdě vysoko přes 11 litrů na 100 kilometrů? Samozřejmě záleží jen na tom, jak ve skutečnosti jedete, spotřeba je totiž schopna lítat v enormním rozptylu.

Klidná jízda, městský obchvat ustáleným tempem, nebo jen pohodový výlet s rodinou? 5,5 litru. Ranní shon, odpolední špička a každodenní „crcačka“ na nákup? Již o 1,5 litru více. A nakonec časté dálniční tempo, které není díky dostatečnému výkonu problém udávat. Klidně i 9 l/100km. Nedá se proto říct, že by motor vysloveně žral. Jen… No občas se prostě nebojí dát si pořádně do nosu.

Jízda –  Active - trochu ironické, ne?
i20 Active dostala do vínku kromě nálože plastových dílů také o 2 centimetry vyšší podvozek. Že s ní ale nemáte jezdit do terénu, prozradí okamžitě. Houževnatě naladěný podvozek osazený 17palcovými ráfky si totiž neporadí ani v rozbitých ulicích českých měst. Představit si ho na vymleté polňačce tak upřímně ani neumím a již vůbec netuším, jak moc aktivní vlastně s i20 Active můžete být.

Na dobře situované vozovce s minimem děr se nižší profil pneumatik naštěstí neztrácí a oproti běžné i20 krájí Active silnici mnohem lépe. Mnohem později tak nastupuje jak touha k nedotáčivosti, tak i samotný limit vozu při výjezdech ze zatáček.

Již tradičně odtažité řízení s minimem citu doznalo v nové i20 pozitivních změn. Stále není komunikativní a kolem středové polohy je až zbytečně přeposilované, ale v poměření s minulostí jde o citelnou změnu k lepšímu. Kde vývojáři znamenitě zabrali, je také řazení. Přesně vymezené (i když delší) dráhy, vcelku čitelná spojka a hladký chod řadicí páky nás maximálně potěšily. Spolupracovat se šestistupňovou manuální převodovkou byla proto radost, a to i přes skutečnost, že reakce litrového motoru na plynový pedál jsou pomalejší než zásilková služba české pošty. Po přeřazení proto čekáte a čekáte… Opačného gardu jsou naštěstí brzdy, které lze dobře dávkovat a vzhledem k hmotnosti vozu se zdají být plně vyhovující.

Delších výletů se s i20 Active rozhodně bát nemusíte. Na dálnici je sice o pár decibelů hlučnější (ližiny a vyšší světlá výška si vybírají svou daň za krásu), skvělé sedačky a ukázková ergonomie vás ale bude těšit stále a díky chytrým palubním systémům a kvalitnímu audiu vás ani obyčejná jízda hned tak neomrzí.

Závěr – předurčen k úspěchu
Jen málokteré auto dokáže vzbudit tolik pozornosti jako nový Hyundai i20 Active. Jeho vzhled je skutečně oslnivý, a navzdory tomu, že nejde v podstatě o nic jiného než o tovární tuning v podobě přidaných plastů a velice efektních kol, jaký vídáme u ostatních výrobců již léta, zhostil se Hyundai tohoto úkolu ukázkově. Proč nestoupá prodejnost nové i20 tak rychle jako u ostatních, je proto skutečnou záhadou. Úspěch si totiž rozhodně zaslouží.

Plusy
+ ergonomie interiéru
+ design vozu
+ svěží prvky
+ pohodlí předních sedadel
+ dynamika tříválce
+ spolupráce s převodovkou

Mínusy
- hubený volant
- neposouvatelná loketní opěrka
- neschopnost podvozku filtrovat větší díry
- vyšší hluk
- nevyváženost tříválce na volnoběh